16. 11. 2020

Reklamace rotopedu připravena k vyzvednutí

Dobrý den,
zakoupil jsem u Vaší firmy v e-shopu rotoped Master R06, který je v záruce do 15.12.2019.
Na počátku léta jsem ho přestat používat, jelikož při šlapání začal najednou vydávat
praskavý takový kovový zvuk, někde v oblasti setrvačníku, lupance jako kdyby tam něco přeskakovalo.
Reklamaci zasílám se zpožděním, jelikož jsem byl přes léto mimo republiku.
Chci se zeptat, jak postupovat, jelikož na internetových stránkách nabízíte servis po celé republice,
takže věřím, že nebude potřeba zasílat rotoped do Ostravy.
V příloze zasílám fakturu a stvrzenku o zaplacení.

Děkuji za zaslání podrobností k reklamaci

Ladislav Vyskočil
Úslavská 49
32600 Plzeň
tel 777836177


-------- Přeposlaná zpráva --------
Předmět: Reklamace rotopedu připravena k vyzvednutí
Datum: Sun, 1 Sep 2019 23:30:21 +0200
Od: LadaW <lwv@centrum.cz>
Komu: reklamace@nejlevnejsisport.cz


Dobrý den, pane Glumbíku,
mám připravené zabalené v původním obalu tělo/setrvačník k vyzvednutí, jak píšete, že si reklamovaný stroj vyzvedvete.
Na minulý mail viz níže mě nikdo neodpověděl, tak prosím o informaci kdy si stroj vyzvednete.
A zda je tedy dostatečné zaslat pouze celý setrvačník. Bez šlapek, tyčí, řidítek, sedla atd.
Připravil jsem pouze samotný setrvačník. a přiložím reklamační formulář.


Děkuji za doplnění

Ladislav Vyskočil
Tel. 777836177



-------- Přeposlaná zpráva --------
Předmět: Re: Vaše zpráva byla přijata
Datum: Tue, 27 Aug 2019 21:13:10 +0200
Od: LadaW <lwv@centrum.cz>
Komu: reklamace@nejlevnejsisport.cz


Dobrý den,
tak to mě samozřejmě mrzí, původní obal už sice asi nemám (prověřím),
ale zabalím bezpečně, jen se chci ujistit, zda tedy stačí zaslat střed se setrvačníkem,
tedy bez řidítek sedla a příslušných tyčí, případně i bez stojných nohou, byt ty možná nechám, aby ochránili fundus setrvačníku.
Jak předpokládáte dlouhou opravu, případně prosím o doplnění po dodání.
Prosím, jak bude probíhat doprava, vyzvednutí partnerským dopravcem? Nebo to někdo vyzvedne z Vaší firmy?
Mám tedy připravit nějaké odesílací štítky?

Děkuji za doplnění

Ladislav Vyskočil
Tel. 777836177


Dne 27.8.2019 v 16:01 nejlevnejsisport.cz napsal(a):
Dobrý den,

tuto závadu nelze řešit přes partnerský servis. Bude nutné stroj, resp. jeho hlavní část poslat k nám na opravu.
Dopravu zajistíme my, jen je potřeba stroj v rámci možností zabalit aby se při přepravě nepoškodil.

Omlouvám se za tyto nepříjemnosti.

S pozdravem

Petr Glumbík
Vedoucí reklamačního oddělení

MASTER SPORT s.r.o.
Provozní 5560/1b
722 00 Ostrava - Třebovice
www.nejlevnejsisport.cz
Email: reklamace@nejlevnejsisport.cz
Email: servis@mastersport.cz

S pozdravem tým
NEJLEVNEJSISPORT.cz

24. 7. 2013

Prej sem někdo ještě chodí, no není to poznat ...

Lidé nečiní své objevy, nevytvářejí hnutí, teorie a vědy jen tak bez příčiny; musí k tomu mít důvod. Oním důvodem jsou zpravidla společenské podmínky a praxe člověka, které si na určitém stupni vývoje nový objev, novou teorii či celou vědu přímo vynucují. Každý velký objev vyrůstá především z potřeb společenské praxe. Pokud by nevyrůstal, a přece byl učiněn, nikdo o něj neprojeví zájem - zapadne a musí být učiněn po čase, až jej bude zapotřebí, znovu.

http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/daniel-kroupa-ceska-politika-se-zmenila-na-odvar-marxismu/

8. 3. 2013

KOLIK STOJÍ KILO DEMOKRACIE?

Vladka Líbal mě včera říkal, že blog skomírá, tak se ptám sám sebe, zda to není ještě horší, tedy než jenom skomírá. A než jenom blog. Říkal jsem mu, že se mě zdá, že se vyčerpaly protichůdnosti diskutérů a tím blog ztratil vnitřní duši. No tož ... už asi není, na čem bychom se mohli shodnout i když si téměř rozumíme. Zakončil bych to Pelcovým "A bude hůř". Fénix přilétá ...

Proto taky ten úvodní název a následující jedny z mnoha odkazů o stavu našeho kousku planety vezdejší,. jistě budete mít jiné pohledy do nitra stavu, o tom nepochybuji:
http://www.exilovenoviny.cz/articles/2013/02/25/ti-kteri-vam-vladnou-vas-po-statisicich-okradaji-po-stovkach-zabijeji-neverite#.UTeVstXNBpQ.facebook
+
http://dokrevue.cz/clanky/odrekli-jsme-si-investigativni-pristup
i z toho mála traileru, už se těším na film- trailer zde:
http://www.youtube.com/watch?v=5YPZzil01Co&feature=player_embedded

Pro blog i realitu vezdejší asi nastal čas Fénixů a přehrabování popela, abychom v dnešní době vyškrábli z toho mála, něco ještě malilinko kloudného. Jinak nás ochraňuj Milánkovo neoblíbený bože.
Hare Rama



24. 1. 2013

Za krizemi stojí nezvládnutá složitost

http://blablognet.blogspot.cz/p/texty.html

9. 1. 2013

Tenhle náhodně zachycený mě pobavil

Pomohl mě konečně vykašlat hlen z prasečí virózy. Jak mě rozesmál, tak jsem se "pokašlal" :-)
Ale uznávám, že to mohlo být okamžikem náhody a mého vnitřního rozpoložení :-), jak to na mě zapůsobilo. V každém případě, dík. Nemusel jsem pro léky. Tzv: Klausův úsporný balíček.



http://www.novinky.cz/domaci/289777-lide-si-utahuji-z-amnestie.html

6. 1. 2013

Amnestie - souhlasné ticho blogu po pěšině?

http://byznys.lidovky.cz/byznysmeni-o-amnestii-vaclav-klaus-je-zametac-fo6-/firmy-trhy.asp?c=A130103_153929_firmy-trhy_mev

26. 12. 2012

http://ekonomika.idnes.cz/evropska-unie-bude-chranit-olomoucke-tvaruzky-flo-/eko_euro.aspx?c=A100701_115101_eko_euro_spi
Ochranné známky mi trochu nejdou do hlavy. Proč Němci mohou vyrábět plzeňské pivo, ale ne olomoucké tvarůžky?

12. 12. 2012

UMÍME DISKUTOVAT?


Moji milí debatéři, dovolím si vám zprostředkovat několik myšlenek Libora Stejskala, zkušeného editora (působil tak v Lidových novinách, MF Dnes, Hospodářských novinách), který je od roku 2007 editorem blogů Aktuálně.cz. Úvaha z níž cituji vyšla v Mediažurnálu 3/2012 (což je občasník Syndikátu novinářů ČR) pod názvem Má smysl debatovat na intenetu?

„(…) UMÍME DISKUTOVAT?
Asi nikoho nepřekvapím, když napíšu, že na stránkách blogů hledá každý něco jiného. Někdo zábavu, poučení, jiný si chce popovídat, další vykřičet ze svých frustrací. O to zajímavější je sledovat, jak tato různorodá skladba lidí reaguje, a to nejen na autory blogů, ale i na sebe navzájem. (…) Nejčastěji diskutuje dospělý muž (ženy jsou zastoupeny z necelé čtvrtiny), přinejmenším středoškolského vzdělání, který dokáže poměrně dobře argumentovat, formulovat své názory a často je i podepřít nejrůznějšími fakty. (…) Zároveň ale takový typický debatér prakticky vždy (čest výjimkám) vstupuje do debaty s přesvědčením, že má jako jediný ve věcech, o nichž se mluví, jasno a jeho jediným cílem je vysvětlit to i ostatním. Pokud to nejsou ochotni přijmout, začíná být agresívní, nedebatuje, ale potírá jiné názory a nakonec útočí ad hominem.
Svým způsobem je zábavné pozorovat, jak si podstatná část internetových debatérů velmi rychle osvojí schéma, které vlastně jakoukoliv debatu předem vylučuje.
Prvních několik vět je podle něj třeba vždy věnovat tomu, komu je příspěvek určen. Pořádně to dotyčnému vytmavit, říct mu něco, co si za rámeček nedá, nejlépe třeba, „že podobnou blbost jsem už dlouho nečetl“, popř. doporučit, aby si dotyčný zopakoval základní školu.
Nezřídka pak následuje docela zajímavá úvaha na diskutované téma (někdy i dost propracovaná analýza) podepřená mnoha zajímavými fakty (která ovšem podporují jen a pouze autorův pohled na věc).
Napadený oponent (pokud vůbec do debaty vstoupí) zareaguje obdobně, jen o něco ostřeji.
Pokračování takové „výměny názorů“ vede k tomu, že část diskutujících debatu znechuceně opouští a zbytek se rozdělí na dva tábory, které poplácávají „své borce“ virtuálně po ramenou  a občas vypustí směrem k odpůrcům nějakou tu jízlivost či sprostotu vlastní provenience (přičemž oba hlavní aktéři si už zpravidla jen vzájemně snaží dokázat, kdo z nich je větší blbec).
Postupně několik takovýchto alfa-samců opanuje dlouhodobě celé diskusní fórum a jejich příznivci se těší, kdy si to mezi sebou rozdají, aby se mohli přidat a také ideovému oponentovi jednu též přidat. (…) je až zarážející, nakolik setímto schématem necháváme v debatách pohletit, jsme ochotni se k němu dříve nebo později připojit či se jím od diskuse nechat zcela odradit.
Jen opravdu málokdo udrží věcný a nekonfrontační tón svých příspěvků tváří v tvář osobně laděným útokům. Je to samozřejmě pochopitelné, navíc nelze očekávat, že internetové debaty něco vyřeší, tak proč v nich ztrácet nervy a čas.
Přemýšlím nad tím od té doby, co jsem se na tenký led internetových diskusí pustil. Pokud se člověk naučí diskutovat na internetu způsobem, který prolamuje výše uvedené schéma, nenechá se vyprovokovat, ale ani znechutit, je podle mne dobře vybaven i pro diskurs v reálném, tedy nevirtuálním světě (třeba tím, že druhého hned od debaty neodradí a ani on sám se odradit nenechá). A to vůbec není k zahození, zvláště pak v naší současné společnosti, kde se reálná debata často až moc podobá té internetové. (…)“

Myslím, že je to přesné a vybízející k sebereflexi. Smířlivé, vánoční.....

JJ 

11. 12. 2012

tzv.vánoční příspěvek

nadělil jsem nový příspěvek, protože končící č.200 a pokračuje alespoň mě přes č. 200 nepřehledně na další straně. Můžeme  tedy žvanit dál zde.

20. 11. 2012

No comment

Začnu věren stylu debaty tady na blogu od zadu, a vložím poslední odtavec. Kdo bude chtít si jistě přečte ty body všechny, aby nebyl zmaten. Jen poznamenám jsou toho 3 stránky bodů, jak je na tomto serveru zvykem dělit to na stránky, tak dole je vždy odkaz na další stranu. Osobně v tom textu vidím těch rovin stále několik. Záleží z jakého úhlu na to člověk hledí. Myslím, že je zajímavé se nad tím textem povznést a vnímat to z širší perspektivy. Začnou se tam zjevovat zajímavé věci.
http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/jeden-text-k-vyroci-17-listopadu-proc-ho-autor-cenzuroval
-----------------------------
"Mnozí intelektuálové stižení nepochopitelnou levicovou úchylkou neustále destruktivně kritizují mnoho aspektů polistopadového vývoje, nezodpovědně moralizují a snaží se o skandalizaci a kriminalizaci těch, kteří se svou pílí a umem domohli miliardových majetků. Je proto třeba vyzvednout ty, kteří situaci vidí správně a nejsou ochotni nahrávat komunistickým nepřátelům svobody a trhu. Jako kladný příklad může naopak posloužit jeden můj dobrý známý, který veřejně říká, že mu v podstatě ani tak moc nevadí korupční aféry a stovky miliard utopené v korupci – hlavně, že máme svobodu..."

10. 11. 2012

Zákon o DPH drasticky zvýhodňuje podvodníky a vede k rozsáhlým finančním únikům


10.11.2012, Britské listy
Zákon o DPH drasticky zvýhodňuje podvodníky a vede k rozsáhlým finančním únikům
Poukazuje na to jeden podnikatel, jehož totožnost je redakci známa

Již první verze zákona o DPH dala jasně tušit, že se jedná o zákon ušitý někomu na tělo.
Firma, která chce krátit své daně na konci roku, dostane od státu za falešné faktury štědře zaplaceno. Zpočátku se v oblasti krácení daní pohybovalo jen několik opravdu znalých firem. Vždy se našel někdo ochotný, kdo nabral bílé koně a na ně založil pár firem.
Někdy je ani nemusel zakládat. Stačilo "koupit" firmy v problémech a ještě dostali zaplaceno od pár set tisíc až po několik milionů, podle stupně zadlužení a podstaty problémů firmy.
Ze začátku se na tuto úlohu najímali Ukrajinci nebo jiní cizinci. To ale začalo "zákazníkům" vadit, a tak se hledalo v domácích vodách.
Vždy se najdou lidé, kteří potřebují peníze tak nutně, že si podepíší třeba i rozsudek smrti. Jen pro pár korun...
A obchod byl na světě. Dokonce bez nutnosti zisky danit.
Dejme si příklad:
Podnikatel A, B a C.
Podnikatel A má firmu se zisky, ale nechce se mu platit vysoké daně ze zisku. Proto si sežene podnikatele B (většinou bílý kůň, který má svého "pasáka" nebo správce, chcete-li) a ten mu vystaví faktury na požadovanou sumu. To jsou pak výdaje, ty se odečtou od zisků a neplatí se tedy ze zisků daně.
Většinou se za tuto službu platilo od 5 do 10% z částky. Z logiky věci tedy vyplývá, že stát nejenže přišel o daň z příjmu, ale ještě navíc zaplatil DPH (např 22%) a z tohoto DPH dostali podvodníci svých deset procent a nepoctivý plátce daně namísto placení daně měl ještě zisk. A to zisk nezdaněný.
Toho si později povšiml podnikatel C. A vymyslel "kolečko". Napřed v naší republice a později s volným pohybem zboží i mezi jednotlivými státy EU.
Stačilo vzít pár bezdomovců, koupit jim firmy a pořídit si drahé zboží, třeba měď. Kamion s mědí jezdil dokola. Z Čech na Slovensko, ze Slovenska do Maďarska a odtud do Rakouska a domů... Každý den jednou, někdy i dvakrát.
Pár milionů doma z vratky DPH každý měsíc. Využili nejednotných zákonů o DPH mezi státy a tehdejší nepropojenosti policie a finančních úřadů.
Toto vše se zpočátku dělo v "hotovosti". Proto byl přijat zákon o snížení hotových plateb. Nic to nepomohlo. Možná naopak.
Podvodníci měli pro finanční úřad důkaz ve formě plateb prováděných přes banku. Přes banku běhala vždy malá částka, většinou třetina nebo polovina odměny pro bílé koně. Ti ji vždy z účtu vyzvedli a dali hotově druhé straně, aby ta znovu poslala další platbu.
Dokonce jim banky na základě vysokého obratu nabízely úvěry, což bílí koně zhojna využívali k druhotným podvodům.
Odhaduji, že tímto způsobem náš stát přicházel a stále ještě přichází o stovky miliard korun.
Je to dáno jednak podvody páchanými úmyslně a bohužel i podvody, které nejsou původně zamýšleny jako podvod, ale nakonec vyplynou jako nutnost.
V minulosti se jednalo zejména o stavební firmy, které byly jako subdodavatelé. Velké stavební firmy si totiž vždy najaly menší firmy a v začátcích je platily jako hodinky.
Sice se zpožděním, ale platily. Pak se ukázalo, že rozpočet na stavbu z nějakého důvodu nesedí a tak se hledalo, kde ušetřit. Na řadu přišli malí dodavatelé. Ti nedostali zaplaceno, kolikrát se slovy, že hlavní dodavatel má více a lepších právníků, tak ať je žalují.
Pro malou firmu je likvidační podat jakoukoli žalobu.
Jenže faktury byly již vystaveny a stát chtěl DPH. Co s tím? Nákladové faktury z firmy od bílého koně. A podvody pokračují dál.
Dnes je ještě nový trend a to je nákup zboží na firmu z jiného státu EU a tím pádem bez DPH, ale zboží se prodá bez zaplacení DPH v tom státě, kde bylo nakoupeno. Odhaduji, že zhruba pětina obchodů se zbožím jde mimo ekonomiku a tím pádem i mimo DPH a jakékoli jiné daně.
Je zde řešení, jak těmto podvodům zabránit, ale obávám se, že na něj nikdo nikdy nepřistoupí. Je to elektronické on line účetnictví. V době vystavení faktury by již finanční úřad věděl, jestli je pravá a zda je zaznamenaná i na druhé straně a zaplacena daň. Daň by se spočítala automaticky sama.
Ale to by přišly účetní firmy o práci a hlavně spousta podvodů by se ani nedala udělat. A to by asi vadilo i politikům, kteří evidentně mají i v tomto své zájmy.
Od letošního roku se sice pravidla pro subdodavatele staveb změnila, ale škody již napáchané nikdo nenapraví.
Od začátku, hned po roce 1989 bylo jasné některým, že nejde o novou a spravedlivější společnost, ale jen o to jak si co nejrychleji nahrabat. Tento fakt byl již od počátku přijímán politiky jako holá skutečnost a téměř nutnost.
To nás ale posunuje směrem zpět do otrokářských časů. Možná jako východisko z nouze bude potom společnost prvobytně pospolná.

31. 10. 2012

VOLTE PODLE LŽI

Expremiérka Iveta Radičová: S pravdou ve volbách neuspějete ZDE

Pokračování2

Poslední příspěvek překročil 200 komentářů, pro přehlednost posunuji dál .... tedy pokračování zde.

21. 9. 2012

KAPITALISMUS A JEHO KRITIKA. POTŘEBUJEME K RENESANCI MARXE?

Esej předního německého politického myslitele směřuje k základní otázce: dokáží sociální demokraté ještě jednou vynutit historický kompromis práce a kapitálu? ZDE

20. 9. 2012

Neprověřeno!

Třeba jsou zde vzdělanější ve volebním právu. Způsob prezentace nekomentuji. Jinak každý se stejně zařídí po svém, nemyslím ty, co volit budou. Ti jsou zařízeni. Ale pokud vím, je to tady, tak půl na půl. Taky zajímavý výsledek po 20 letech.


23. 8. 2012

JUDr. Vladimír Franz prezidentem

nový volební web:
http://vladimirfranz.cz/
zmiňovaný rozhovor:
http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/vladimir-franz-prezidentem-neni-happening-myslim-sakra-vazne

15. 8. 2012

Vybráno z mailu ...

Nic proti Vikejovi, jen mě zaujalo, jak mě poslal z druhého konce světa něco tady o našem dolíčku. Je z toho vidět, že ho asi pořád zajímá co se tady doma děje. A tak jsme si říkal, že by vás něco z toho taky třeba zaujalo-nepřekvapilo. (Mě se líbilo nejvíc-označil jsem tučně)
-------

Odkud  máme „naše potraviny“ a další „naše zboží“ ??!!

    Mochov východně od Prahy byl dlouhá léta považován za místo, odkud k českým hospodyňkám plyne mražená česká zelenina. Pokud dnes do Mochova zavoláte a budete chtít hovořit s někým, kdo má na starost výrobu, neuspějete. To musíte volat do Rakouska, veškerá výroba se přesunula tam, tady je už jenom obchod, říká do telefonu spojovatelka. A skutečně. Výrobky, které jsou dnes v obchodní síti stále prodávány pod značkou Mochov, respektive Mochovská zelenina, mají na obalu připsáno Made in Austria.
    Nadnárodní koncern Ardo o přesunu výroby obchodní partnery informoval v listopadu loňského roku.
Podobných příběhů najdeme celou řadu, psány jsou jak přes kopírák.
   Během letošního roku zcela ukončil v Česku výrobu I koncern Unilever.
   V Povltavských tukových závodech v Nelahozevsi dostalo výpověď přes šest stovek lidí. Výsledkem je, že všechny rostlinné tuky, které z Nelahozevsi do českých kuchyní putovaly (Perla, Flora, Rama, Hera) jsou dnes dováženy z jiných evropských závodů.
    Týdeník Ekonom se zajímal, odkud k nám míří například Hera, tradiční surovina pro vánoční cukroví. Místem výroby jsou polské Katowice, uvádí mediální zástupce Unileveru Martina Janebová.
Z Polska se na český trh dovážejí I některé cukrovinky s logem pražské čokoládové hvězdy Orion, zrozené v roce 1896. Dnes z produkce švýcarského koncernu Nestlé. Konkrétně oplatka Delissa.

   Tajné informace?  U některých firem je cítit, že o tomto tématu se baví jen velmi nerady.
    Když chtěl týdeník Ekonom do koncernu Tchibo informaci o aktuálním místě  výroby kávy Jihlavanka, nejprodávanější kávy na našem trhu (která se kdysi skutečně pražila v Jihlavě, ale v roce 2005 se výroba přestěhovala do Vídně), odpověď nedostal. Výrobní závody máme ve více zemích, ale konkrétní místa nesdělujeme, uvedla PR manažerka české pobočky Tchibo Eva Kadlecová.
    Na zaslané otázky nereagoval ani švýcarský koncern Hero, který na český trh uvádí dětskou výživu pod tradiční značkou Sunar. Z údajů na obalech lze ale odvodit, že aktuálním místem původu je převážně Velká Británie, u některých produktů Španělsko.  Přitom ještě do roku 1999 se Sunar vyráběl v Zábřehu na Moravě.
     Zákazníci v supermarketech si těchto přesunů většinou ani nevšimnou, protože na obalech informace o původu chybějí či je zde uvedeno pouze Made in EU. Jedno by jim to ale být nemělo. Kdo tady jednou bude platit daně, z čeho ten stát bude žít a kde lidi seženou práci, když se všechna výroba přesune pryč ? táže se prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman.
I z těchto důvodů komora chce, aby se informace o místě výroby na obalech povinně zveřejňovaly.

Klamání spotřebitele?
    Kdo by neznal televizní reklamu o Pepovi ze středočeských # > Sedlčan? Plísňový sýr prodávaný pod značkou >Sedlčanský Hermelín< je další ze stálic českých ledniček. Jaké překvapení na zákazníky asi čeká, když zjistí, že některé šarže pocházejí z Polska.
     Týdeník Ekonom se opakovaně snažil od zástupců firmy Bongrain získat k celé věci nějaké stanovisko. Bez úspěchu. ¨Výrobce přitom nijak neomluví, že polská výroba je výrazně menšinová a dochází k ní jen tehdy, když česká mlékárna kapacitně nestíhá. Alespoň tak zní neoficiální odpověď jednoho z manažerů. V Polsku se dnes ale částečně vyrábí I některé sýry Lučina,další tradiční produkt sedlčanských mlékáren. Skupina Bongrain v  tom ale není sama. Konkurenční francouzský koncern Bel, který do roku 2000 vlastní Želetavskou sýrárnu na Třebíčsku, používá podobné praktiky. Část tavených sýrů - chlubících se více než stoletou značkou Želetava - vyrábí na Slovensku. Konkrétně v Michalovcích.
    České značky z ciziny, to není jen záležitost potravinářského průmyslu. Například autobaterie Akuma se dnes vyrábějí v Itálii (veškerou výrobu tam z Mladé Boleslavi přesunul italský koncern Fiamm, který Akumu ovládl v roce 1998). Tužky pod značkou Koh-I-noor vyrábí impérium rodiny Břízových nejen v Česku, ale I v Rusku, Bulharsku a Číně. Výroba zápalek Solo se ze Sušic přesunula do Indie, elektrospotřebičů ETA zase do Číny.

Altruismus nečekejme
 Vraťme se ale k hypotetickému importu škodovek z Číny.  Filiálka Volkswagenu v Šanghaji už vyrábí modely Fabia, Octavia a Superb a v roce 2013 přibude I Yeti. Čína je už pro Škodovku největším trhem.
Letos by tam mělo být prodáno 180 tisíc vozů. Nynější šéf Škodovky Winfried Vahland v minulých dnech uvedl, že Škodovka bude zvažovat I dovoz levnějších čínských autodílů pro výrobu v Evropě.
Kolik už zbývá k tomu, aby se do Evropy vozily celé čínské škodovky, nejen díly? Mzdové náklady mluví jednoznačně ve prospěch čínských dělníků...

 Oldřich Ulrich   aeroulrich@seznam.cz

2. 7. 2012



Mýtus kontrakultury
Kamil Fila, 17. 6. 2012, Respekt

Chyba kontrakultury spočívá v přesvědčení, že jejím základem musí být duchovní revoluce a vnitřní proměna, jež jsou hlubší než jen údajně povrchní institucionální změny. Přitom pokroku v řešení chudoby, lidských práv a sociální a zdravotní péče se vždy dalo dosáhnout pouze v reálné politice, která je samozřejmě nudná, zdlouhavá a kompromisní. Problém je, že zdánlivá a proklamovaná hloubka vnitřní proměny většinou končí u toho, že nosíte jen jiný účes a oblečení než vaše okolí.


30. 6. 2012

Jiří Pospíšil Politický nekrolog hrobaře právního státu

Doporučuji přečíst článek v Britských listech z 29.6.2012:

Causa Jiří Pospíšil
Politický nekrolog hrobaře právního státu
autor Martin Kunštek

24. 6. 2012

22. 5. 2012

Ve víně je pravda

"... říkal si ve víně je pravda a jal se do něj vložit i svoji víru, aj jaké to rozčarování, když ve víně našel bezcenné papírky daňových poplatníků ...  Bohužel nesprávně uvěřil, že ty se mu promění hned v hmotné statky."

26. 3. 2012

Bělohradský: Demokracie je překonaná forma vlády


Nechtěl jsme se Vám plést do logo debat, tak jsem raději založil už jednou zmiňovaného Bělohradského zvlášť, tentokrát z roku 2005.  Citát z textu: "Kdo se identifikuje s hrdinou, žádné otázky neklade, uspokojuje se tím, že vidí svět očima svého hrdiny; jen kdo chce rozumět, klade rozbíječské otázky. ...." 
http://aktualne.centrum.cz/rozhovory/clanek.phtml?id=738682
První část rozhovoru má odkaz v samotném textu této části.
http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/clanek.phtml?id=737773

19. 3. 2012

Je libo hejno? Nebo snad naše duše pomalu odcházejí?

Co je to hejno? zde
Jak přesvědčit hejno o své vizi? zde
-------------------------------------------
https://www.ceskapiratskastrana.cz/propagacni-videa/jakub-michalek-piratstvi-je-informacni-otevrenost
------------------
http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=GWFmTj9-z8A#!
.....................
http://www.youtube.com/watch?v=MvuHI7WLUDs&feature=related
.....................
http://www.youtube.com/watch?v=9rtzd5Bisws&feature=related
....................
http://www.pirati.cz/wiki/kci:svobodny_internet
-------------------------
http://pirateleaks.cz/

Pro chytré blogerské hlavičky



4. 3. 2012

Bohatí a privilegovaní kradou více než prostí lidé, potvrzují sociologové

středa 29. února 2012, 11:29 – Berkeley.


Mizerové z vyšší třídy či zbohatlí lumpové – to jsou zcela běžné pojmy, které v dnešní společnosti téměř zdomácněly. Sociologové z University of California v Berkeley prokázali, že bohaté a privilegované vrstvy společnosti obecně lžou, kradou a podvádějí mnohem více než lidé z vrstev chudších a prostších. Ačkoli jsou v obou sociálních skupinách výjimky, v průměru jsou bohatí a dobře postavení mnohem většími bídáky než lidé z nižších sociálních tříd.

„Tato teorie by mohla vysvětlit původ bankovní krize, sebevědomí a bohatí bankéři se totiž bez skrupulí snáze pouštějí do bezostyšného chování,“ míní doktor Paul Piff z University of California v Berkeley, jenž provedl řadu výzkumů, průzkumů a experimentálních testů.
Výsledky všech hovořily jasně. Bohatí a společensky privilegovaní lidé jsou většími lumpy a mizery, využívajícími šanci podvádět ve svůj osobní prospěch. Tito lidé jsou také mnohem více zaměřeni na své já, jsou tedy obecně mnohem sobečtější.
„Lidé z bohatšího a vlivnějšího prostředí jsou obecně nenasytnější, častěji lžou při vyjednávání a častěji podvádějí. Být ve vyšší sociální třídě – buď po narození původem, či později dosažením vlastním úsilím – má zcela zřejmý vztah s neetickým chováním a rozhodováním,“ tvrdí doktor Piff v závěru své studie.
Podle něj se tak jen potvrzují učení Aristotelova, Platónova či Ježíšova, že „chamtivost a nenasytnost jsou kořeny neetického chování“.

21. 2. 2012

2015 slov o plzeňské kultuře

V loňském roce Plzeň uspěla v soutěži o titul Evropské hlavně město kultury 2015. Zejména pro regionální město, které současné impulsy světového umění a myšlení převážně dosud míjely, znamená titul EHMK 2015 velkou příležitost a také výzvu.

Právě proto jsme zneklidněni současným mediálním obrazem tohoto projektu, ještě více ale mlhou šířící se kolem personálních rošád a slovních přestřelek ve vedení Společnosti Plzeň 2015. Pro vnějšího pozorovatele může být nynější atmosféra panující v této Společnosti především dalším důkazem, že začala „nová éra bezmoci“, kdy běžný občan téměř nemůže přes proklamovaný dialog a „demokratické garance“ do chodu věcí veřejných zasáhnout.

Situace v Plzni v tuto chvíli připomíná stavbu Babylonské věže. Zdá se, že každý zúčastněný si pořád omílá pouze to své a za peníze společnosti si přihřívá opojnou polévku vlastního ega. Hodnotové diskurzy a konkrétní ideje zjevně ustoupily před nutností co nejvýhodněji „naporcovat medvěda“, ze kterého je však reálný zatím pouze stín. Nově vybudované a ještě „křehké“ kulturní struktury se rozpadly dříve, než se společné dílo mohlo začít vytvářet. Možná je však vyznění celé situace způsobeno pouze špatnou mediální prezentací celého projektu a především tím, že je prováděna bez nezbytného respektu k veřejnosti a bez neméně nezbytného, oboustranného dialogu s ní.

V průběhu příprav kandidatury bylo slovo Kultura skloňováno opakovaně snad v každé větě. Ne všichni jsme však srozuměni s faktem, že pouhý verbální mechanismus může „stvořit“ cokoli skutečně kulturního, že stačí pouze slova a peníze – a Kultura ihned „otevře“ všechny své inspirační a imaginativní zdroje. Z nekonečných prezentací, anket, strategických materiálů a programů rozvoje totiž nikdy bezprostředně nevznikne kvalitní a vskutku tvůrčí báseň, obraz nebo hudební skladba
- a dokonce ani inspirace nebo příznivé podmínky pro vznik takového díla. Jedině Kultura, žita a „pěstována“ konkrétními lidmi, může vytvářet živé kulturní vztahy, proměňovat je a osvobozovat.

V první fázi projektu šlo výhradně o procesní a formální stránky, velmi náročné, složité a pracné. Díky erudici celého kreativního týmu se je podařilo skvěle vyřešit. Částečně byla úspěšná i „mobilizace“ důvěry plzeňské kulturní (a nejenom kulturní) veřejnosti k předloženému projektu. V náznaku se též započal proces dialogu s některými tvůrčími osobnostmi Plzně a Plzeňského kraje.
Ve druhé části tohoto procesu však půjde daleko o víc. O Kulturu. Ale co pro nás pojem Kultura opravdu představuje? Neprojektujeme své představy pouze do dalšího prázdného mýtu? Vždyť ten, kdo prahne po nekonkrétní abstrakci, vnáší do společnosti v lepším případě jen chaos a plané naděje. Je možné Kulturu „použít“ jako tmel, obsah, médium, smysl projektu Plzeň 2015? Není nakonec tento projekt sám o sobě protimluvem? Je reálné, aby se Kultura stala pro město trvalým zdrojem vzájemné soudržnosti? Nepoužíváme pojmu Kultura jen jako filtru naší osobní lačnosti? Nestává se v našem pojetí Kultura všehovšudy projevem závislosti, dokladem vyprahlosti, čímsi jako nádobou naruby? Zábavou, byznysem a prodejem či nákupem emocí? Jsme si opravdu jisti tím, co má být jejím tvůrčím a tvořivým obsahem?

Proto jsme přesvědčeni, že zejména „nová“ formulace slova Kultura, by poskytla jasnější představu o možnostech principiální diskuze o dalších společných krocích a o skutečných kulturních potřebách města Plzně. Má-li mít projekt Plzeň EHMK 2015 opravdu evropský rozměr, je tato otázka určitě na místě. Někteří z nás totiž opravdu touží žít v kulturnějším prostředí a nechtějí být na konci roku 2015 zklamáni promarněnou příležitostí. Kocovina z ní by totiž na dlouhá léta zmarnila další pokusy o život v „otevřenějším“ městě.
Ve druhé části tohoto procesu však půjde daleko o víc. O Kulturu. Ale co pro nás pojem Kultura opravdu představuje? Neprojektujeme své představy pouze do dalšího prázdného mýtu? Vždyť ten, kdo prahne po nekonkrétní abstrakci, vnáší do společnosti v lepším případě jen chaos a plané naděje. Je možné Kulturu „použít“ jako tmel, obsah, médium, smysl projektu Plzeň 2015? Není nakonec tento projekt sám o sobě protimluvem? Je reálné, aby se Kultura stala pro město trvalým zdrojem vzájemné soudržnosti? Nepoužíváme pojmu Kultura jen jako filtru naší osobní lačnosti? Nestává se v našem pojetí Kultura všehovšudy projevem závislosti, dokladem vyprahlosti, čímsi jako nádobou naruby? Zábavou, byznysem a prodejem či nákupem emocí? Jsme si opravdu jisti tím, co má být jejím tvůrčím a tvořivým obsahem?

Proto jsme přesvědčeni, že zejména „nová“ formulace slova Kultura, by poskytla jasnější představu o možnostech principiální diskuze o dalších společných krocích a o skutečných kulturních potřebách města Plzně. Má-li mít projekt Plzeň EHMK 2015 opravdu evropský rozměr, je tato otázka určitě na místě. Někteří z nás totiž opravdu touží žít v kulturnějším prostředí a nechtějí být na konci roku 2015 zklamáni promarněnou příležitostí. Kocovina z ní by totiž na dlouhá léta zmarnila další pokusy o život v „otevřenějším“ městě.
Není vůbec důležité, že v tuto chvíli nepředkládáme a ani neznáme žádné konkrétní nástroje, mechanismy ani techniky, jakými tento „kulturně transformativní“ proces v Plzni probudit a jak zkušenosti z něj povstávající pro budoucnost uspořádat. Takové prostředky hledá lidstvo neúspěšně více jak 5000 let. Pro začátek zcela jistě postačí naše zklamání a naše nespokojenost se současným stavem věcí. Stačí, abychom k tématu Kultury v Plzni přistupovali beze strachu, s pokorou, s údivem a především s maximální otevřeností. Jsme přesvědčeni, že je zapotřebí mnohem více naslouchat reálným požadavkům a potřebám obyvatel tohoto města než bludným hlasům osobních ambicí.

Pokud v sobě nenalezneme dostatek pokory k pochybnostem a v souvislosti s ní i k formulování stále nových otázek, pokud se znovu a znovu nezačneme vrhat do hlubin“ať pekla či nebe”, ztratíme v podružnostech a malichernostech smysl a obsah projektu Plzeň EHMK 2015 a nakonec ztratíme i sami sebe.
Ivo Hucl, Šťáhlavice 8. 2. 2012

2. 2. 2012

Malá revoluce u komentářů vláken !!!

NIC SLOŽITÉHO, JEN SNAHA PO ZLEPŠENÍ, STAČÍ PŘEČÍST A KAŽDÝ SNAD POCHOPÍ.
Udělal jsem zkušebně nově umožněnou změnu v komentářích příspěvků/vláken. Po otevření komentáře se nyní bude otvírat nové okno pro všechny komentáře daného vlákna (vpravo nahoře lze zvětšit také rovnou na celou stránku). Toto okno se dá postupně také zvětšovat vpravo dole tažením a držením levého tlačítka myši. Samotné okénko pro vládání nových komentářů je tentokrát až dole na stránce (možno přejít rovnou dolů přes odkaz). Samotné okénko pro vložení textu komentáře lze také podobně zvětšovat tažením myší vpravo dole dle potřeby.

Tento text pak také najdete přímo u okénka komentáře:
Pokud nevkládáte nové vlákno, stačí zaškrtnout napřed anonymní, pak napsat na začátek svoji zkratku či jméno, pak napsat příspěvek a níže a po napsání textu dát náhled či rovnou publikovat/vložit. Anonymní dejte vždy raději první.
Pokud někomu odpovídáte je dobré psát po své zkratce, pro dobrou orientaci v textu na další řádek  ... např. to vikej: a pak za to přidat svůj text.
Velikost okna na psaní svého příspěvku si můžete nyní zvětšit (dle potřeby) v pravém dolním rohu (objeví se Vám oboustranná šipka) tažením doleva i dolů si můžete zvolit aktuální velikost okna.
Stejně lze teď zvětšit celé nové okno s otevřenými příspěvky.

Zkušebně to nechám nějakou dobu takto a můžete psát co Vám líp vyhovuje, zda to původní či toto nové uspořádání. Podle toho se pak vzhled komentářů vrátí nebo nechá takto.

RADA: Pokud chcete použít tučný text můžete.
na začátek textu dejte pro tučně zkratku b a na konec takto s lomítkem /b
Kurzíva podobně jen b vyměnit za písmeno i (i, /i). Pozor, ještě tyto písmena dejte do svorníku, např. kopírováním celého znaku se svorníky, jsou pod okénkem komentářů. (nejde sem zapsat, protože je z toho pak rovnou neviditelný znak tučnosti či kurzívy)

17. 1. 2012

Digitální gilotina brousí své ostří?

Kopíruju z hlavy blogu: "Má i svoboda svoje limity? Jsou demokratické systémy ochotny tolerovat ještě svobodu jednotlivce? Nepřináší nové technologie paradoxně také poptávku samotných vládců po změnách společenského uspořádání na úkor svobody jednotlivce?"

Zatím možná "jen" utahujou smyčky systému. Po Assangeovi další pokus, jedna z 10 nejnavštěvovanějších stránek internetu, Wikipedia poprvé stávkuje proti zákonům na omezování internetu, na začátku jsou korporace s autorskými právy, na konci asi vypínání stránek internetu s tzv. závadným obsahem. To o co se pokouší v USA, mají částečně schváleno již Španělé a Francie. Další jistě neotálejí. Doba vypínání a cenzury internetu, je zdá se na spadnutí.
A co přijde pak. Omezování vystřídá snad uvolňování? Těžko.

10. 1. 2012

PROVOLÁNÍ Připravovat občanskou a demokratickou revoluci!

Že by opravdu už nazrával čas? Že by se přeci jen začínalo něco konkrétní dít? Máte chuť se přidat? Máte nápady co ještě "by se mělo, aby...". Nebo jim ty nápady rozcupujete "ex katedra" na cucky?
JJ

23. 12. 2011

Rekviem za Václava Havla 21.12.2011

Promluva plzeňského biskupa Mons. Františka Radkovského při rekviem za Václava Havla 21.12.2011 v katedrále sv. Bartoloměje v Plzni

Nabízím přepis promluvy

Říkává se, že velikost stromu se pozná, až když se porazí. Položen na zem, překvapí svojí velikostí. Podobně je tomu i s lidmi, kdy často až po jejich smrti je veřejnost schopna vnímat jejich velikost. Platí to i o Václavu Havlovi.
Během svého prezidentského úřadu nebyl vždy celou naší veřejností vnímán kladně. Jen vzpomeňme například jeho druhou prezidentskou volbu, jaký to byl nedůstojný cirkus některých  volitelů. Václav Havel takovou nepřízeň odpůrců nesl s velkou pokorou. Byla to často světová veřejnost, která si ho vážila víc, než my sami a záviděla nám ho.
A přesto jsme mu za mnoho dlužní. Za utrpení při vyšetřováních a při věznění, ze kterého si odnesl následky na poškozeném zdraví. Vždyť i jeho, dá se říci, předčasná smrt byla vlastně následkem tohoto věznění. Jsme mu vděčni za trpělivé, moudré a přitom nekompromisní jednání, jehož výsledkem byl sametový průběh naší revoluce v roce 1989. Jsme mu vděčni za hluboce lidské a humanisticky otevřené vedení státu, za účinnou snahu o rozvoj demokracie v naší společnosti, za velké úsilí o vstup do obranného společenství NATO a do Evropské unie.  A mohl bych vypočítávat mnoho dalších věcí a důvodů pro naši vděčnost.
Když odešel z politiky, jakoby postupně klesal zájem o něho a jeho jednání, i když se projevoval především aktivitou ve prospěch pronásledovaných ve světě, ve prospěch univerzálního porozumění a humanismu, pro které měl ve světě stále velkou odezvu a autoritu. Vzpomeňme na jeho zcela nedávné setkání s Dalajlámou. Ale zde doma se zdálo, že je stále víc zapomenut.
O to víc překvapil současný velký pozitivní zájem o něho společně s úctou a uznáním. Jen si připomeňme spontánní vyjádření smutku a účasti na mnoha místech republiky od prvních chvil po jeho smrti, zástupy návštěvníků, kteří přišli vzdát hold k jeho rakvi v uplynulých dnech do Pražské křižovatky i dnešní doprovázení jeho ostatků z tohoto centra na Pražský hrad a následnou současnou velkou návštěvnost ve Vladislavském sále u jeho rakve. Sympatická je všude účast mladých lidí, kteří ho už nemohli pamatovat v sametové revoluci nebo v jeho prezidentské funkci. To je nadějné zamení, že jeho příklad a jeho myšlenky nezapadly a zůstávají živé.
Je to moc potřeba. Protože i přes všechen úspěch jeho života a jeho působení to, co sám považoval za nejdůležitější, nestihl. Totiž dosáhnout mravní nápravy a obrody v naší společnosti, v našem národě. Nemohl to stihnout, protože to je úkol na dlouhá desetiletí. A spíše se zdá, že se v mnohém nepodařilo mravní propad zastavit, že pokračuje díky negativnímu příkladu mnohých politiků, podnikatelů a jiných vlivných osobností. Nešťastný trend shánění peněz do stranických pokladen na nákladné předvolební kampaně, který politiky nutí ke korupci a nečistému jednání a k provázanosti vlivných podnikatelů s politikou. Jak moc to vše Václav Havel z duše nenáviděl! To nás, jak se v poslední době znovu ukázalo prostřednictvím zkoumání Transparency International, přivádí od civilizovaných západních zemí blíže k zemím rozvojovým s malou demokratickou tradicí. A to je nešťastné. A právě zájem mladých lidí dosud nezatížených sobectvím a pokřiveným svědomím je nadějí, že náš národ má ještě šanci vybřednout z tohoto morálního bahna a dát se lepším směrem k prospěchu všech občanů a zvláště budoucích generací.
To považuji za duchovní odkaz Václava Havla, který celý národ zavazuje. Kéž by národ vzal tento jeho odkaz upřímně a vážně.
-------------------------------------------------------------------------------
P.S: Pro zajímavost. Poslední státní pohřeb v katedrále chrámu Sv.Víta byl v roce 1875, Ferdinand I, Dobrotivý, také Ferdinand V. Poslední korunovaný česká král. Havlův jako druhý-první český prezident.

14. 11. 2011

Doporučuji i s komentáři dole

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jan-benda.php?itemid=14790
Autor Jan Benda i jeho manželka jsou architekti, žijící myslím víc jak 10 let v Číně. Podrobnosti si ostatně můžete vygooglovat sami.

31. 10. 2011

Tady máte několik mých obrázků, které se potulují po katalozích




Robošrot, olej na sololitu, 65x70 cm, 2006


Mars, (cyklus Sluneční soustava), olej na sololitu, 90x70 cm, 1980

Játra na grilu – oběd bezdomovců, olej na plátně, 76x74 cm,
2006-8

Hořící pyramida, (cyklus Pyramidy), olej na sololitu, 69x69,6 cm, 1996

12. 4. 2011

Dwight D. Eisenhower a daň z příjmu

A pak že pravice nemá nápady! Který z konzervativních prezidentských kandidátů pro volby v roce 2012 prohlásil to, co nyní masově zaznívalo na republikánském konventu ve Washingtonu? Tak se ptá Robert Reich, profesor ekonomie na Kalifornské univerzitě v Berkeley, který za vlády Billa Clintona zastával funkci ministra práce. Článek, přetištěný v LtN s výslovným svolením autora, dále pokračuje: „Jsme svědky toho, že zdaňování a utrácení dosáhlo fantastických rozměrů, mnohem vyšších než ve všech předchozích 170 letech naší republiky. Za touto plyšovou oponou daní a utrácení míchají jed pro americký lid tři zlověstná strašidla. Jsou to duchové Mussoliniho s jeho byrokratickým fašismem, Karla Marxe a jeho socialismu a lorda Keynese s jeho věčnými vládními výdaji, deficity a inflací. A my jsme přidali svou novou ideologii. Je jí vláda rozdávání... Pokud chcete vidět čistý socialismus, podívejte se na socializované lékařství." Pokud jste tipovali Jima DeMinta, budiž vám odpuštěno. Mluví hodně podobně. Tato slova ale nepronesl ani Newt Gingrich, i když běžně používá stejný jazyk a témata. A nebyli to ani Rick Perry, Ron Paul, John Thune, Mitt Romney nebo Mitch Daniels. (Sarah Palinová se neúčastnila.) Správná odpověď: Herbert Hoover. Pronesl je na republikánském národním shromáždění v Chicagu 8. července 1952, tedy skoro před šedesáti lety. Od té doby republikáni nepřišli s jediným novým nápadem. S žádným novým tématem. Herbert Hoover nebyl žádný lumen, když došlo na ekonomiku. Jako prezident vedl zemi za Velkého krachu v roce 1929 předznamenávajícího hospodářskou krizi. Neměl nejmenší tušení, jak národu z krize pomoci, s výjimkou bazírování na vyrovnaném federálním rozpočtu. Do doby, než byl v roce 1932 odvolán z funkce, už byl bez práce každý čtvrtý Američan. Když v roce 1952 získal republikánskou nominaci Dwight D. Eisenhower a stal se následně i prezidentem, moudře nevzal do úvahy nic z toho, co radil Hoover. Za Eisenhowera činila mezní daň z příjmu pro nejbohatší 91 procent. Právě on zahájil největší infrastrukturní program v amerických dějinách, když nahradil meandrující dvouproudé silnice 40 tisíci mílemi rovných čtyř až šestiproudých dálnic. Byl to on, kdo podepsal školský zákon, který připravil celou generaci učitelů matematiky a přírodních věd a pozvedl tak školní třídy v zájmu budoucnosti. Dalším zákonem zase dotoval vlastnictví domů, zatímco ministerstvo obrany plodilo budoucí technologie v letectví a telekomunikacích. Trpěly snad tehdy USA fašismem, socialismem, deficity a inflací, jak předpovídal Hoover? Ne, americká ekonomika rostla. A s ní i průměrná mzda stoupala rychleji, než kdy předtím. A příjmy americké dělnické třídy a chudiny rostly nejrychlejším tempem ze všech.

10. 3. 2011

ach jo, zase mrtvo

hle , zde se snazim navigovat letajici koraby s otroky kapitalismu k "zakladne nula" a za mymi zady projizdi autobus hlasajici burzoustskou spolecnost vecneho blaha vyvolenych zbohatlickych prasat...

co vy na to?

13. 1. 2011

Uz jsem prakticky na prvnim miste v bestsellech

Honzicku nemel jsi pravdu. To jen knihu vyprodali a jak dostali dalsi zasilku , hned jsem se vysvihl na prvni misto mezi ceskymi knihami. Ten kalendar neni kniha.

http://www.kosmas.cz/top10.asp

21. 12. 2010

Přání



Slavte stále!

13. 11. 2010

GENI(T)ÁLNÍ BÁSEŇ - nepohádka pro dospělé (dialog vagínky s peniskem)

I.
Jednoho májového dne
se penisek poklopcem ven podíval
bylo počasí teplé a krásné -
tak se rychle vybr(d)ložil.

II.
Na svých kouličkách se projížděl
v teplých paprscích Slunéčka
když tu náhle co neuviděl:
proti němu se půvabně klouzala vagínka

III.
Na svém něžném oblém těle
měla kolečkové brusle připnuté
plavé chloupky se třpytily cele
kapkami rosy ze studánky čisté

IV.
Oba stanuli uprostřed cesty
vagínka si peniska prohlédla podrobně:
Jaký jsi ošklivý, malý a vrásčitý
já však prince velkého a krásného hledám usilovně

V.
Penisek se málem urazil velice:
Také se pídím celým zemským okrskem
po překrásné a chytré princezce
která mne omladí a zvětší svým dotykem

VI.
Nabízím ti své služby nezištné
vysmýčím tvou malou komnatku
nepotřebuji k tomu mýdlo žádné
uvidíš, že nepropadneš smutku

VII.
Vagínka začla po tom tuze toužiti:
Milý penisku, buď lordem mým
do mého příbytku se přemísti
tam vše vyzkoušíme způsobem řádným

VIII.
Penis se zvětšil, narovnal a omládl
smekl svou smetanovou buřinku
lysou lesklou červenou hlavu zvedl
a odjel s vagínkou na suchém koni
stvořit LÁSKU

Jaroslav Kříž
28.1.2008

Neříkejte mi, chlapci, že není na tom světě veselo. Tuto báseň mi ten níže zmíněný kamarád z gymplu předal s trochou rozpaků, ve zvláštní obálce, spolu s knihou svých veršů. Báseň přečetl na autorském večeru soutěže Literární Šumava, které se jako soutěžící zúčastnil. Trochu hrdě a zároveň trochu nejistě mně sdělil, že když ji na tom literárním večeru četl, že se přítomná děvčata celou dobu hihňala, některá zadržovaným smíchem až slzela. To už jsem nevydržel a Jardovi řekl, že není jasné jestli se ty holky smály básni nebo jemu. Bylo vidět, že si myslí, že obojímu, ale vybral si z obojího to lepší.
JJ

5. 11. 2010

Tak kdo koho kopíroval? Přiznejte se!!

Vcera jsem vytahl z me knihovny knihu o samizdatu a ejhle ziram na podobnost ciste nahodnou hahahaha..

Lado, tak se priznej hahaha.. ne ja te jen skadlim.. ale neni to zertovne? Musim rict , ze Ladova verze je mnohem hezci..

16. 9. 2010

Uvolněte se prosím !!!

Tak abyste se trochu uvolnili, já jsem se od srdce zasmál. Ani nevím čemu, asi nad absurdistánem v trochu jiném podání.
http://kudelovarohart.blog.idnes.cz/c/155289/F234te-de-lhumanite-aneb-jak-to-vidi-francouzsti-komuniste.html

24. 7. 2010

Ještě k „Audiatur et…“

Já do debaty nad „Audiatur et altera…“ ještě jednou vstoupím, i když to, co jsem k tématu chtěl říct, jsem již řekl. Ale protože se do doporučené Nakonečného publikace – v diskutované souvislosti – žádný ze zdejších blabloggerů určitě nepodíval, učinil jsem tak za ně (za vás a pro vás) já. Kvůli tabulce raději do příspěvků a ne do komentářů.
Na úplný začátek zásadní konstatování o hodnotách od klasika: C.G.Jung v Tavistockých přednáškách (Analytická psychologie. Její teorie a praxe. Tavistocké přednášky. Academia Praha 1993) o hodnotách říká tu zásadní věc, že: „(…) cítění (emocionalita) nás informuje pomocí svých citových odstínů o hodnotách věcí, (…) zda je věc přijatelná nebo příjemná či ne. Říká nám, jakou má pro nás ta věc hodnotu. (…) Nuže (přednáší Jung s espritem kolegům psychologům a psychiatrům – pozn. JJ), ta „hrozná“ věc na cítění je, že je to – tak jako myšlení – racionální funkce.“
Ty se, Víkeji, s JS stále trochu míjíš, protože on má na mysli výhradně hodnoty morální, resp. morální zásady, které získáváme v procesu vývoje osobnosti, kdežto ty mluvíš o hodnotách obecně. A to v tom smyslu, že názor na hodnotu věcí (předmětů, myšlenek, činů, morálních zásad…) se může v průběhu života měnit. JS má svou pravdu v tom, že se v určitém stádiu vývoje osobnosti stabilizuje charakter jedince do relativně neměnné struktury. Existují různé teorie charakteru, např. tzv. genetická teorie /R.F.Peck a R.J.Havinghurst, 1960/ (ta se bude JS líbit), která „…uplatňuje vývojový zřetel: charakter je zde identifikován s určitou úrovní morálního vývoje tak, jak se tento vývoj vykazuje v ontogenezi (ontogeneze, vývoj jedince, fylogeneze, vývoj druhu – pozn. JJ). Usuzuje se, že u každého jedince dominuje určitý typ charakteru, odpovídající určité úrovni morálního vývoje. Charakter je zde spojován s morálkou, avšak existuje více pojetí vývoje osobní morálky (např. J.Piaget a další).

Peck a Havinghurst podávají tento přehled vývoje charakteru:
typ charakteru - období vývoje
amorální - kojenectví
prospěšný - ranné dětství
konformní - pozdější dětství
iracionálně vědomý - adolescence a dospělost
racionálně altruistický - adolescence a dospělost

Dospělý jedinec (dle této teorie) ve svém morálním vývoji obvykle ustrne na určité úrovni, která je charakteristická pro chování dítěte určitého věku: většina dospělých se v tomto smyslu vyznačuje jakýmsi morálním infantilismem. Např. nejnižší úroveň vývoje morálky reprezentuje tzv. amorální charakter, tedy výrazný egoismus s nedostatkem vnitřních zábran, což je charakteristické chování kojence.
Charakteristika jednotlivých typů charakteru je, podle Pecka a Havinghursta následující:
- Amorální charakter představuje vlastně to, co se klinicky nazývá psychopatická osobnost: nedostatek ohledů na zájmy druhých lidí, kteří jsou chápáni jen jako prostředky k uspokojování vlastních potřeb (…).
- Prospěšný charakter: jedinec internalizuje princip chovat se tak, jak se chovají nebo jak by se chovali jiní, tj. být jako jiní, aby nedošlo k sociální dezaprobaci (aby nedošlo k vyvolání odporu nebo odmítání a aby o něm jiní dobře smýšleli). Jde tu o formální ohled na mínění ostatních; pokud vnější kontrola chybí, může se jedinec chovat i bez zábran. Jako správné chápe jen to, co odpovídá pravidlům, nemá internalizovány abstraktní principy cti, odpovědnosti atd. Odpovídá to v podstatě psychice dítěte předškolního věku.
- Konformní charakter: rovněž zde je internalizován princip chovat se tak, jak se chovají ostatní, aby nedošlo k sociální dezaprobaci, avšak na rozdíl od předchozího typu je tu přítomno již méně impulzívnosti, tedy více vnitřní kontroly a méně egoismu, protože se uplatňuje ohled na ostatní, spíše sle stále ještě z hlediska „aby se neřeklo“ a když „se to ostatní nedovědí“, chování se uvolňuje. Odpovídá to v podstatě psychice dítěte školního věku.
- Iracionálně vědomý charakter: zde jsou již internalizovány abstraktní principy, například čestnosti, avšak svérázně pojaté a zakládající osobité pojetí správného a nesprávného na bázi emočního vztahu; je to tedy jakási „slepá morálka“, založená na strnulé aplikaci abstraktních morálních principů, bez dostatečného zřetele k okolnostem a důsledkům. Reprezentuje psychický obraz charakteru osob, které internalizovaly a přijaly za své vzorce chování svých rodičů.
- Racionálně altruistický charakter reprezentuje nejvyšší úroveň morálního vývoje jedince, který již nemá strnulá iracionální morální schémata, ale je „realisticky morální“, tj. jedná s ohledem na danou situaci a možné důsledky pro jiné; zvažuje vždy hledisko sociálního dopadu svého jednání (altruismus), egoistické sklony ustupují do pozadí.

Dvě poznámky k tématu „Audiatur et…“ a proběhlé diskuzi:
Přerod (převýchova, prozření…) Šavla (celníka, zazobaného úředníka přísně lpícího na předpisech a nařízeních) v Pavla (člověka altruistického a slitovného až k mučednictví – pozdější sv. Pavel), změna (dovyvinutí se) jeho charakteru z „iracionálně vědomého“ v charakter „racionálně altruistický“, se udál až ve středním věku.
K otázce stability osobnosti kniha praví:
„Osobnost je pokládána za trvalejší, ale nikoli neměnnou strukturu. Vlivem zkušenosti se člověk mění, a to se projevuje i změnami jeho psychických osobnostních vlastností, v extrémních případech tzv. konverzí, tj. změnou ve svůj protiklad (např. bonviván se změní v mystika nebo naopak).“

To, že osobnost dokonce ani charakter, nejsou předurčeny k rigidní ale k dynamické stabilitě, svědčí fáze vývoje osobnosti (Ch. Bühlerová, E.H.Erikson):
„Eriksonovy fáze (1968) jsou tyto (uvádím jen uvozující relace – JJ):
- 1. rok života: důvěra-nedůvěra
- 2. a 3. rok života: autonomie-pocit studu
- 4. a 5. rok života: iniciativa-pocit viny
- 6. až 11. rok života: přičinlivost-inferiorita
- 12. až 18. rok života: nalezení identity-difúznost rolí
- mladší věk dospělosti: intimita-izolace
- střední věk dospělosti: plodnost-sebeabsorbování
- stáří: integrita-pochybování.“

Myslím, že to těm přemýšlivějším k orientaci v nakousnutém problému stačí. A k poznání, že se uvedený odborný text nemíjí ani s tématy „výchova novinami“ a „výchova novinářů novináři“.

Na závěr kontrolní otázka pro JS. Do jakého typu charakteru by zařadil sám sebe vzhledem k (pravda) celkem drobnému obchodnímu případu mezi jím a LW, kdy nedodržel (pravda) jen ústní smlouvu mezi dvěma přáteli o užívání autorského díla, kdy proti vůli autora a bez jakékoli protihodnoty toto autorské dílo dále marketingově využíval ve prospěch svého komerčního webu. Kdy jedinou odpovědí na opakované stížnosti autora byla výsměšná rada, ať se obrátí na soud.
JJ

29. 4. 2010

Cesky velvyslanec horizontalne

Mili pratele

neco pro pobaveni. Vcera me navstivil cesky velvyslanec Martin Palous, tak jsme s moji tridou udelali jeho portret pred tradicnim zrcadlem v mem studiu (minuly rok jsme tam stali nazi se studenty, jak si pamatujete).
Jelikoz byla komunikace v ceskem androsi horizontalni- tedy mezilidska a ne zalozana na vertikalnich mediich dnesni doby-tak jsme velvyslance hodili do horizontalni polohy..

23. 4. 2010

Přečtěte si Havlův volební program imaginární politické strany

nebo zkuste jinou optimistickou akci jakou je výstava Jana Kaplického
Možná to osvěží, zde bloudící mozek temnoty.

6. 3. 2010

Takováhle globalizace potěší

Abych vás přivedl taky na trochu jiné myšlenky, než stále ty "katastroficko-demokratické".
JJ

27. 2. 2010

Je to pozitivní nebo negativní manipulace?

Raději jsem tu perlu mezi kýči přilepil ještě sem.
JJ

28. 1. 2010

Zemrel Howard Zinn

Dnes zemrel clovek, ktereho jsem si nesmirne vazil a osobne ho znal.
http://www.nytimes.com/2010/01/28/us/28zinn.html?hp

26. 1. 2010

6. 1. 2010

PASCALOVA SÁZKA, Z knihy Velké postavy západního myšlení

Jelikož přijetí této sázky není věcí rozumu a důkazu, Pascal volbu předkládá jako sázku. Jsou dvě možnosti: buď Bůh existuje, anebo neexistuje. Rozum nám nedává žádné prostředky určit, co je pravda. Pokud ale Bůh existuje, může to znamenat zásadní rozdíl. Může to způsobit proměnu naší přítomnosti a budoucnosti. Pokud Bůh neexistuje, pak jsme zanecháni ve slatině své beznaděje. Uvážlivý hráč by přehlédl šance a vložil svou sázku na náboženskou alternativu. Můžeme vše vyhrát a nemáme co ztratit, zdůrazňoval Pascal. Žít jako nevěřící může být krajně riskantní, pokud Bůh existuje. Pokud Bůh neexistuje, pak na našem jednání vpodstatě nezáleží. A není jiné volby než vsadit. Nevsadit na Boží existenci znamená totéž co vsadit na jeho nebytí, a vzdáváme se tak možných výhod toho, že Bůh existuje. Jak později řekne Wiliam James, stojíme před nucenou volbou, která je monumentální.
Pascal si byl dobře vědom, že sázka na možnost s nejvyšší šancí neučiní člověka zbožným. Byl si též vědom, že náboženská alternativa dává mnoho dalších možností – judaismus, křesťanství, islám, hinduismus, budhismus, animismus a další. Nalézt náboženství, a to správné náboženství, vyžaduje nadlidské úsilí. Lze chtít věřit a lze doufat, že se člověk stane pravým věřícím. Lze se na tento stav připravit. Avšak jedině Bůh může poskytnout milost, díky níž spatříme světlo. Jakmile obdržíme tuto milost, lze posuzovat zřejmé doklady pro jednotlivé víry. Pascal tvrdil, že přijetí zázraků, proroctví a podobně není výsledkem zřejmosti dokladů, avšak není ani nerozumné v ně věřit. Víra či nevíra ústí v to, zda máme či nemáme milost, „takže u těch, kdo následují (pravé náboženství), se jeví, že je to milost a ne rozum, proč je následují; a u těch, kdo se jej střehou, je to chtíč, ne rozum, proč se jej střehou“.

Blaise Pascal, *1623 – †1662
Patřil k nejoslnivějším postavám 17. století a k největším francouzsky píšícím autorům. Zásadním způsobem přispěl k matematice, fyzice, filozofii a teologii. Byl to nesystematický, avšak velice pronikavý myslitel, který nezapadal do hlavních proudů filozofie 17. století neboť nebyl ani racionalista ani empirik.

Dávám sem tento úryvek jako příspěvek do diskuse, no, spíš jako protiklad podivně a nepochopitelně zlobných výkřiků proti křesťanství a víře v Boha (bohy) vůbec. Znovu opakuji, nejsem věřící, ale zároveň nejsem tak pyšný, abych považoval miliardy upřímně věřících za lidi horší nebo hloupější než jsem já.
JJ

22. 12. 2009



Mili pratele 

Preji vam z celeho srdce krasne oslavy slunovratu!!!!!

K teto prilezitosti vam posilam fotograficky zaznam me performance , kterou jsem udelal letos v lete pri sve navsteve "chramu narozeni pane" v Betlemu. V zatuchlem sklepe one budovy je na zemi stribrna hvezda, o ktere vedle stojici vousaty clovek , obleceny do cerneho roucha tvrdil, ze je mistem narozeni jakehosi pohadkoveho Jezise.

S pozdravem "zavrneme vsechna nabozenstvi, zdroje to svetoveho utrpeni" 

Vas Milan 

13. 12. 2009

Nedlužím nic

NEDLUŽÍM NIC!

Znovu, již po několikáté, jsem se rozčílil nad neomalenou drzostí médií, která mi, jakožto občanovi, periodicky vnucují myšlenku, že mám jakýsi podíl na státním dluhu a vypočítávají mi výši mého údajného podílu. Znovu důrazně opakuji, že jsem si od nikoho nic nepůjčil a nikomu nic nedlužím. Nikdo, ani stát, není oprávněn půjčovat si mým jménem a zadlužovat mne. De facto by se jednalo o trestný čin. Nic také nikomu nebudu splácet. Mou osobu si tento stát přivlastnil, aniž by se mne na cokoliv ptal, v okamžiku mého narození, ale to neznamená, že si se mnou může dělat co chce, respektive, zadlužit mne. Pokud je stát podnikatelskou jednotkou a nedokáže splácet své dluhy, pak zřejmě musí vyhlásit bankrot a musí být zrušen. To ale neznamená, že mám být zrušen i já. Dluh by měl být naúčtován podílově všem, kteří tomuto státu vládli v době od vzniku dluhu. Já jsem tyto osoby nikdy nevolil a jsem, co se týče jejich jednání (proti němuž jsem často protestoval), zcela bez viny. Z každých 100 % Kč, které vydělám, si tento stát vezme 55 – 64 % Kč formou různých typů zdanění. Další peníze si ode mne stát bere formou daní z nemovitosti a jiných forem zdanění. Když si za zlomek skutečné hodnoty mé práce, kterou mi stát milostivě ponechá, cokoliv koupím, je toto cokoliv také již mnohokrát zdaněno cestou od těžby suroviny k finálnímu výrobku a jeho prodeji. I zde platím v ceně výrobku státu odvody. Stát mi účtuje nejrůznější poplatky. Platím téměř nejdražší elektřinu v Evropě a jsem občanem energetické velmoci. Hospodář stát platí za kilometr silnice třikrát tolik, co kdekoliv jinde, atakdále. Stát mne připraví zhruba o tři čtvrtiny hodnoty všeho, co vytvořím a vydělám a tyto prostředky prošustruje, nebo přerozdělí neznámo kam. Ani to mu však nestačí, ještě se mne a mé potomky pokouší zadlužit. Kdosi neznámý si na tento stát nabírá nehorázné půjčky, jako by byl stát jen nějakým bílým koněm zločinecké organizace. Stát, nebo kdosi, kdo se za jeho nálepku schovává, si ode mne bere několikrát větší berni, než si panstvo kdy dovolilo vzít od poddaného. Udržuje mne v chudobě, abych si nevyskakoval, aby mi snad ani nenapadlo z přebytků založit firmu, začít podnikat a zaměstnávat jiné. Sám stát však pracovní místa nezajistí a těm, kdo nemají práci pak bezostyšně přerozděluje to, co sebral mně, aniž by se mnou cokoliv konzultoval. A teď mi ještě oznamuje jak mne zadlužil, za což pochopitelně nikdo nenese odpovědnost, to udělala nějaká anonymní nezodpovědná krize. Zítra na mne pošle exekutora, aby mi sebral i to poslední, co mi ještě zbylo.
Vážený a milý státe. Milá Česká republiko… Pěkně mě sereš!

Že by to mohl vie podepsat. Dokonce napsat!
JJ

9. 12. 2009

Pro milovníky konspiračních teorií - dostal jsem mailem

Firma Baxter si podala patent na vakcínu proti prasečí chřipce více než půl roku před jejím vypuknutím. Obdivuhodná předvídavost!

Zajímavá je i chronologie událostí:
28.08.2008 si firma Baxter registruje u amerického patentového úřadu pod číslem US2009/0060950 A1 patent na několik vakcín, mezi nimi i na vakcínu proti prasečí chřipce
27.02.2009 kanadské noviny Toronto Sun informují o úniku smrtelné kombinace ptačí a lidské chřipky v laboratořích firmy Baxter
18.03.2009 jsou hlášena první onemocnění prasečí chřipkou ve třech oblastech Mexika a u sedmi občanů USA
25.04.2009 obviňuje rakouská novinářka Jane Burgemeister WHO z masové vraždy, obviňuje také firmu Baxter z předchozího selhání s ptačí chřipkou
30.04.2009 zveřejňuje konzervativní EU portál přehled konspiračních teorií od Michala Semína
03.05.2009 schválila odstupující Topolánkova vláda nákup 12 milionů vakcín od firmy Baxter
05.05.2009 informuje MF Dnes, že virus začal být doručován firmám ke zkoumání, Baxter má prý náskok díky "lepší technologii"
07.05.2009 sdělil odborný zdravotnický server Medical Tribune,že kanadští vědci přečetli genom viru mexické prasečí chřipky
13.05.2009 se ředitelka české kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) vyhne přímé odpovědi na to, proč WHO vůbec spolupracuje s firmou Baxter po výše zmíněném skandálu
11.06.2009 vyhlašuje WHO pandemii, poprvé po 40 letec.
16.07.2009 zpravodajský server Aktuálně zveřejní varovnou zprávu, že na podzim bude v ČR dva miliony nakažených prasečí chřipkou
17.07.2009 tiskové agentury oznamují, že výroba vakcíny v závodě firmy Baxter v Bohumili u Kolína jede na plné pecky...!!!
Ještě pořád si někdo myslí, že farmaceutické firmy lidstvo opravdu zachraňují?!? Kdepáááák... hezky na něm- díky svinstvům s vývojem a následným úmyslným únikem bakterií - fantasticky profitují...!!!

7. 12. 2009

Neco o zaprdenosti ceskych medii

Tady je priklad neuveritelne zaprdenosti a provincni pravicovosti ceskych novin. Zatimco vsechny svetove deniky pisi o schuzce zastupcu dveste statu v Copenhagenu ohledne globalniho oteplovani, zpusobeneho nasi trzni nenazranosti a sobectvim, ceske noviny o tom neprinasi ani zminku, Tady jsou hlavni zpravy tri deniku. A to jsou New York Times silne pravicove noviny. Presto o schuzce daly  clanek na hlavni stranku.



New York Times:

Meeting on Climate Opens With Calls for Urgent Action


Lidovky:

Legálně se smí pěstovat pět rostlin konopí a 40 houbiček, řekla vláda

Lyžaři se dočkají. Začne mrznout, na horách můžou zasněžovat

Východní Němci mají vyšší penze než západní. Berou až o 200 eur víc

Mlada Fronta

Svoboda, bezpečí, prosperita. ODS brousí zahraniční politiku

Budoucnost podle Nokie: z abecedy odstraníme sedm písmen

KSČM chce za zveřejněné údaje o agentech ztížit práci ústavu pro totalitu

29. 11. 2009

Neco o cem vase pravicovoprdolizalova media neinformuji

Kazdy osmy american a kazde ctvrte americke dite je zavisle na "foodstampech" aby nehladoveli. Tak daleko to dotahl nas vzorny a nejbohatsi kapitalismus na svete. Co chybi ve vetsine kapes, nektere nadouva k prasknuti. 

S pozdravem "nezavidte bohatym, vzdyt bohatstvi jest svato" 
Milan
viz zde:http://www.nytimes.com/2009/11/29/us/29foodstamps.html?hp

14. 11. 2009

Yusuf Islam


Hudebnik-Aktivista-Náboženský kazatel

4. 11. 2009


Pro odlehceni. Tady jeste Anton Spelec medajly nemel.

29. 10. 2009

Revolucionar Hajek


V hospode me nekdo rikal, ze Marcel cela leta pracoval na priprave podminek k revoluci. Delal pry podzemni ilegalni porady, pak byl donucen delal cistice kanalu a leta topice v kotelne. Pry byl i chartista a porad sedel na vyslesich a ve vysetrovacich vazbach. 

A pry vubec nepolevuje a zase hrdine bojuje za zapadni demokracii v OSN schvalene valce v Iraku a dokonce bojuje proti Talibanu, ktery jsme my, zapadaci, pry nikdy v minulosti nepodporovali, protoze jsme vzdycky stali na nasich pevnych a nemennych mravnich zasadach. 
Je to vse pravda? 
Milan

17. 10. 2009

Obyčejný pozemský den

Dnes Vám byl takový zajímavý ospalý den, plný samých překvapení.

Nazval bych ho asi takto: frontální útok mých hluboce uložených lhostejností.

To je ale blbost, ale hluboko tam uvnitř, je to nepochybně pravda.

Vlastně to není moc sdílné, a tak Vám to tedy odrecituji v bodech,

které nijak nehovoří o mých vnitřních pocitech.

Nevím, zda víno nakonec uzraje, či pochopíte moje interní sdělení,
ale podařilo se mi sáhnout dnes na kliky několika dvéří,

které otvírají neznámé prostory netušených překvapení.

Je to jakýsi virtuální kolotoč, který v určitou dobu skromně vyplivne,

vždy dobře přežvýkaný, kus pěkně zabaleného světa snů.

Bude-li z toho v budoucnu nějaký hmotný užitek zůstává otázkou,

ale vždy to dokáže přinést ten nepatrný závan pocitu uspokojení,

z kterého tady dýcháme ještě dlouho potom.

A tak v tom světě šedi a zmaru přitéká životadárná kapka

té toliko potřebné tajemné vody.

Tohle je příběh dnešního dne, který už zítra může začít rezivět,

pokud do kaluže naší duše nedolijeme zase trochu tajemné vody,

která nám umožňuje rozjímat.

Lehounce zahlédneš okamžiky, které snad spojují ty tolik neznámé,

tam někde schované, rozličné paralelní světy.
Tak tohle je příběh dnešního dne.



RADY A RŮZNÉ VYCHYTÁVKY PRÁCE NA BLOGU

VLASTNĚ TAK JAK SE POSTUPNĚ PTÁTE TAK TO BUDU DOPLŇOVAT:
Co se zaslanou pozvánkou mailem:
můžete potvrdit a vkládat své příspěvky na blog (pozvánku do blogu zašlu případně znovu). Pokud potvrdíte, stanete se dopisovatelem, můžete přispívat, i přes svůj mail. Nebo zaslat mě a já obratem na blog umístím ...
Posílejte nápady, odkazy a doporučení, zpracuji to pro blaho všech či některých ...
Pozvánky do blogu a zapisování komentářů
Jak se přihlásit do blogu jako dopisovatel. Po obdržení pozvánky od Admina (Googlu) na Váš mail.
Vstoupíš na odkaz double klikem, pak pokud není prázdné okénko pro e-mail dáš použít jiný účet. Pokud nemáš účet u googlu, dáš vytvořit účet -pozor ne mail. Vložíš nějaký svůj existující mail ( i jinde založený, třeba seznam apod.) a zadáš heslo o 8 znacích. (pokud heslo tvého existujícího mailu nemá 8 znaků, základ hesla může být třeba stejný a doplněný do 8 znaků). Pak heslo zopakovat pro ověření správnosti. Pak vložit předepsané ověřovací slovo a zaškrtnout souhlas s podmínkami. Pak potvrdit a je to. Dlouhé heslo prostě k existujícímu mailu založíš pro tvůj účet na blog (nic se neplatí), staré heslo ti zůstane pro původní mail. Nové heslo je jen pro účet blogu na googlu.
Pak tento mail a nové heslo můžeš používat pro vstupy na blog. Otevřeš blog, vpravo nahoře (klikneš na přihlášení či sign in). Vložíš mail+heslo a jsi na blogu, ve svém hlavním panelu. Můžeš zadat-nový příspěvek a napsat ho, odkliknutím publikování, vložíš na blog.
Můžeš příspěvek upravovat, návratem do seznamu příspěvků (pokud návrat zrovna nevidíš, jdi přes hlavní panel). Vstoupíš do seznamu všech příspěvků na blogu, ale upravovat můžeš jen své.
Můžeš si
na záložce "povolení", založit-dopsáním, další mail, zaškrtnout vložit ihned a používat tento pro vkládání rovnou ze svého mailu, bez přihlášení do blogu. Napíšeš mail na svém PC a odešleš na tento další mail blogu, text se rovnou umístí na blog jako nový příspěvek. V hlavním panelu najdeš své nastavení-můžeš upravit dle sebe.
Komentáře lze pak psát buď jako anonym-rychlejší varianta (tam doporučuji se podepsat, aby se vědělo, kdo to přispěl). Druhá lepší varianta: napíšeš text, necháš zaškrtnuto Google/Blogger, vložíš mail+heslo a dáš náhled , stále můžeš opravovat text na závěr jsi li spokojen s napsaným dáš publikovat - dodržuj zde uvedené pořadí.
Vložení webového odkazu: (na jiné stánky či článek), napíšeš či zkopíruješ odkaz na jiných stránkách (označiš adresu myší a pak Ctrl+C, kopírovat), pak na blogu vložit do okna textu nového příspěvku, odkaz znovu označit (odkaz stále zůstává ve schránce), poté klikni nahoře v liště upravy textu na ikonku odkaz (podržení myši na ikonce zobrazí funkci ikony) otevře se okno pro vložení odkazu, (nejlépe vymaž co v okně je - http://), klikni do okna a dej Ctrl+V (=vložit ze schránky) tím vložíš web adresu, pak klávesu Enter a hotovo. Druhá varianta rovnou vložit odkaz do řádku pod titulkem nového příspěvku a tím budou ostatní na blogu moci proklikem přes nadpis přejít na vloženou stránku.
Přátelé blog není web, takže bylo by možná lépe používat komentáře do doby, kdy sami uznáte, kam se budou čtenáři ještě vracet. Při pochybnosti o čtenosti je lépe založit nový článek / příspěvek, případně s odkazem na jaký článek navazuje apod. Není to žádná povinnost, ale debata možná takto lépe "poteče". Komentáře ke starším článkům mohou jinak zmizet v propadlišti dějin blogu. Ptejte se, budu-li vědět poradím. A omlouvám se znalcům.

Legendární akce Jazzové sekce

Legendární akce Jazzové sekce
Člověče, už to bude letos 28 let ..
REFLEXNÍ TERAPIE LYMFATICKÉHO SYSTÉMU, REIKI, SPIRITUAL RESPONSE THERAPY - tel.: 775 320 714