Dwight D. Eisenhower a daň z příjmu

A pak že pravice nemá nápady! Který z konzervativních prezidentských kandidátů pro volby v roce 2012 prohlásil to, co nyní masově zaznívalo na republikánském konventu ve Washingtonu? Tak se ptá Robert Reich, profesor ekonomie na Kalifornské univerzitě v Berkeley, který za vlády Billa Clintona zastával funkci ministra práce. Článek, přetištěný v LtN s výslovným svolením autora, dále pokračuje: „Jsme svědky toho, že zdaňování a utrácení dosáhlo fantastických rozměrů, mnohem vyšších než ve všech předchozích 170 letech naší republiky. Za touto plyšovou oponou daní a utrácení míchají jed pro americký lid tři zlověstná strašidla. Jsou to duchové Mussoliniho s jeho byrokratickým fašismem, Karla Marxe a jeho socialismu a lorda Keynese s jeho věčnými vládními výdaji, deficity a inflací. A my jsme přidali svou novou ideologii. Je jí vláda rozdávání... Pokud chcete vidět čistý socialismus, podívejte se na socializované lékařství." Pokud jste tipovali Jima DeMinta, budiž vám odpuštěno. Mluví hodně podobně. Tato slova ale nepronesl ani Newt Gingrich, i když běžně používá stejný jazyk a témata. A nebyli to ani Rick Perry, Ron Paul, John Thune, Mitt Romney nebo Mitch Daniels. (Sarah Palinová se neúčastnila.) Správná odpověď: Herbert Hoover. Pronesl je na republikánském národním shromáždění v Chicagu 8. července 1952, tedy skoro před šedesáti lety. Od té doby republikáni nepřišli s jediným novým nápadem. S žádným novým tématem. Herbert Hoover nebyl žádný lumen, když došlo na ekonomiku. Jako prezident vedl zemi za Velkého krachu v roce 1929 předznamenávajícího hospodářskou krizi. Neměl nejmenší tušení, jak národu z krize pomoci, s výjimkou bazírování na vyrovnaném federálním rozpočtu. Do doby, než byl v roce 1932 odvolán z funkce, už byl bez práce každý čtvrtý Američan. Když v roce 1952 získal republikánskou nominaci Dwight D. Eisenhower a stal se následně i prezidentem, moudře nevzal do úvahy nic z toho, co radil Hoover. Za Eisenhowera činila mezní daň z příjmu pro nejbohatší 91 procent. Právě on zahájil největší infrastrukturní program v amerických dějinách, když nahradil meandrující dvouproudé silnice 40 tisíci mílemi rovných čtyř až šestiproudých dálnic. Byl to on, kdo podepsal školský zákon, který připravil celou generaci učitelů matematiky a přírodních věd a pozvedl tak školní třídy v zájmu budoucnosti. Dalším zákonem zase dotoval vlastnictví domů, zatímco ministerstvo obrany plodilo budoucí technologie v letectví a telekomunikacích. Trpěly snad tehdy USA fašismem, socialismem, deficity a inflací, jak předpovídal Hoover? Ne, americká ekonomika rostla. A s ní i průměrná mzda stoupala rychleji, než kdy předtím. A příjmy americké dělnické třídy a chudiny rostly nejrychlejším tempem ze všech.