Zemrel Howard Zinn

Dnes zemrel clovek, ktereho jsem si nesmirne vazil a osobne ho znal.

http://www.nytimes.com/2010/01/28/us/28zinn.html?hp

Dalsi hlavolam

PASCALOVA SÁZKA, Z knihy Velké postavy západního myšlení

Jelikož přijetí této sázky není věcí rozumu a důkazu, Pascal volbu předkládá jako sázku. Jsou dvě možnosti: buď Bůh existuje, anebo neexistuje. Rozum nám nedává žádné prostředky určit, co je pravda. Pokud ale Bůh existuje, může to znamenat zásadní rozdíl. Může to způsobit proměnu naší přítomnosti a budoucnosti. Pokud Bůh neexistuje, pak jsme zanecháni ve slatině své beznaděje. Uvážlivý hráč by přehlédl šance a vložil svou sázku na náboženskou alternativu. Můžeme vše vyhrát a nemáme co ztratit, zdůrazňoval Pascal. Žít jako nevěřící může být krajně riskantní, pokud Bůh existuje. Pokud Bůh neexistuje, pak na našem jednání vpodstatě nezáleží. A není jiné volby než vsadit. Nevsadit na Boží existenci znamená totéž co vsadit na jeho nebytí, a vzdáváme se tak možných výhod toho, že Bůh existuje. Jak později řekne Wiliam James, stojíme před nucenou volbou, která je monumentální.
Pascal si byl dobře vědom, že sázka na možnost s nejvyšší šancí neučiní člověka zbožným. Byl si též vědom, že náboženská alternativa dává mnoho dalších možností – judaismus, křesťanství, islám, hinduismus, budhismus, animismus a další. Nalézt náboženství, a to správné náboženství, vyžaduje nadlidské úsilí. Lze chtít věřit a lze doufat, že se člověk stane pravým věřícím. Lze se na tento stav připravit. Avšak jedině Bůh může poskytnout milost, díky níž spatříme světlo. Jakmile obdržíme tuto milost, lze posuzovat zřejmé doklady pro jednotlivé víry. Pascal tvrdil, že přijetí zázraků, proroctví a podobně není výsledkem zřejmosti dokladů, avšak není ani nerozumné v ně věřit. Víra či nevíra ústí v to, zda máme či nemáme milost, „takže u těch, kdo následují (pravé náboženství), se jeví, že je to milost a ne rozum, proč je následují; a u těch, kdo se jej střehou, je to chtíč, ne rozum, proč se jej střehou“.

Blaise Pascal, *1623 – †1662
Patřil k nejoslnivějším postavám 17. století a k největším francouzsky píšícím autorům. Zásadním způsobem přispěl k matematice, fyzice, filozofii a teologii. Byl to nesystematický, avšak velice pronikavý myslitel, který nezapadal do hlavních proudů filozofie 17. století neboť nebyl ani racionalista ani empirik.

Dávám sem tento úryvek jako příspěvek do diskuse, no, spíš jako protiklad podivně a nepochopitelně zlobných výkřiků proti křesťanství a víře v Boha (bohy) vůbec. Znovu opakuji, nejsem věřící, ale zároveň nejsem tak pyšný, abych považoval miliardy upřímně věřících za lidi horší nebo hloupější než jsem já.
JJ