26. 12. 2012

http://ekonomika.idnes.cz/evropska-unie-bude-chranit-olomoucke-tvaruzky-flo-/eko_euro.aspx?c=A100701_115101_eko_euro_spi
Ochranné známky mi trochu nejdou do hlavy. Proč Němci mohou vyrábět plzeňské pivo, ale ne olomoucké tvarůžky?

12. 12. 2012

UMÍME DISKUTOVAT?


Moji milí debatéři, dovolím si vám zprostředkovat několik myšlenek Libora Stejskala, zkušeného editora (působil tak v Lidových novinách, MF Dnes, Hospodářských novinách), který je od roku 2007 editorem blogů Aktuálně.cz. Úvaha z níž cituji vyšla v Mediažurnálu 3/2012 (což je občasník Syndikátu novinářů ČR) pod názvem Má smysl debatovat na intenetu?

„(…) UMÍME DISKUTOVAT?
Asi nikoho nepřekvapím, když napíšu, že na stránkách blogů hledá každý něco jiného. Někdo zábavu, poučení, jiný si chce popovídat, další vykřičet ze svých frustrací. O to zajímavější je sledovat, jak tato různorodá skladba lidí reaguje, a to nejen na autory blogů, ale i na sebe navzájem. (…) Nejčastěji diskutuje dospělý muž (ženy jsou zastoupeny z necelé čtvrtiny), přinejmenším středoškolského vzdělání, který dokáže poměrně dobře argumentovat, formulovat své názory a často je i podepřít nejrůznějšími fakty. (…) Zároveň ale takový typický debatér prakticky vždy (čest výjimkám) vstupuje do debaty s přesvědčením, že má jako jediný ve věcech, o nichž se mluví, jasno a jeho jediným cílem je vysvětlit to i ostatním. Pokud to nejsou ochotni přijmout, začíná být agresívní, nedebatuje, ale potírá jiné názory a nakonec útočí ad hominem.
Svým způsobem je zábavné pozorovat, jak si podstatná část internetových debatérů velmi rychle osvojí schéma, které vlastně jakoukoliv debatu předem vylučuje.
Prvních několik vět je podle něj třeba vždy věnovat tomu, komu je příspěvek určen. Pořádně to dotyčnému vytmavit, říct mu něco, co si za rámeček nedá, nejlépe třeba, „že podobnou blbost jsem už dlouho nečetl“, popř. doporučit, aby si dotyčný zopakoval základní školu.
Nezřídka pak následuje docela zajímavá úvaha na diskutované téma (někdy i dost propracovaná analýza) podepřená mnoha zajímavými fakty (která ovšem podporují jen a pouze autorův pohled na věc).
Napadený oponent (pokud vůbec do debaty vstoupí) zareaguje obdobně, jen o něco ostřeji.
Pokračování takové „výměny názorů“ vede k tomu, že část diskutujících debatu znechuceně opouští a zbytek se rozdělí na dva tábory, které poplácávají „své borce“ virtuálně po ramenou  a občas vypustí směrem k odpůrcům nějakou tu jízlivost či sprostotu vlastní provenience (přičemž oba hlavní aktéři si už zpravidla jen vzájemně snaží dokázat, kdo z nich je větší blbec).
Postupně několik takovýchto alfa-samců opanuje dlouhodobě celé diskusní fórum a jejich příznivci se těší, kdy si to mezi sebou rozdají, aby se mohli přidat a také ideovému oponentovi jednu též přidat. (…) je až zarážející, nakolik setímto schématem necháváme v debatách pohletit, jsme ochotni se k němu dříve nebo později připojit či se jím od diskuse nechat zcela odradit.
Jen opravdu málokdo udrží věcný a nekonfrontační tón svých příspěvků tváří v tvář osobně laděným útokům. Je to samozřejmě pochopitelné, navíc nelze očekávat, že internetové debaty něco vyřeší, tak proč v nich ztrácet nervy a čas.
Přemýšlím nad tím od té doby, co jsem se na tenký led internetových diskusí pustil. Pokud se člověk naučí diskutovat na internetu způsobem, který prolamuje výše uvedené schéma, nenechá se vyprovokovat, ale ani znechutit, je podle mne dobře vybaven i pro diskurs v reálném, tedy nevirtuálním světě (třeba tím, že druhého hned od debaty neodradí a ani on sám se odradit nenechá). A to vůbec není k zahození, zvláště pak v naší současné společnosti, kde se reálná debata často až moc podobá té internetové. (…)“

Myslím, že je to přesné a vybízející k sebereflexi. Smířlivé, vánoční.....

JJ 

11. 12. 2012

tzv.vánoční příspěvek

nadělil jsem nový příspěvek, protože končící č.200 a pokračuje alespoň mě přes č. 200 nepřehledně na další straně. Můžeme  tedy žvanit dál zde.

20. 11. 2012

No comment

Začnu věren stylu debaty tady na blogu od zadu, a vložím poslední odtavec. Kdo bude chtít si jistě přečte ty body všechny, aby nebyl zmaten. Jen poznamenám jsou toho 3 stránky bodů, jak je na tomto serveru zvykem dělit to na stránky, tak dole je vždy odkaz na další stranu. Osobně v tom textu vidím těch rovin stále několik. Záleží z jakého úhlu na to člověk hledí. Myslím, že je zajímavé se nad tím textem povznést a vnímat to z širší perspektivy. Začnou se tam zjevovat zajímavé věci.
http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/jeden-text-k-vyroci-17-listopadu-proc-ho-autor-cenzuroval
-----------------------------
"Mnozí intelektuálové stižení nepochopitelnou levicovou úchylkou neustále destruktivně kritizují mnoho aspektů polistopadového vývoje, nezodpovědně moralizují a snaží se o skandalizaci a kriminalizaci těch, kteří se svou pílí a umem domohli miliardových majetků. Je proto třeba vyzvednout ty, kteří situaci vidí správně a nejsou ochotni nahrávat komunistickým nepřátelům svobody a trhu. Jako kladný příklad může naopak posloužit jeden můj dobrý známý, který veřejně říká, že mu v podstatě ani tak moc nevadí korupční aféry a stovky miliard utopené v korupci – hlavně, že máme svobodu..."

10. 11. 2012

Zákon o DPH drasticky zvýhodňuje podvodníky a vede k rozsáhlým finančním únikům


10.11.2012, Britské listy
Zákon o DPH drasticky zvýhodňuje podvodníky a vede k rozsáhlým finančním únikům
Poukazuje na to jeden podnikatel, jehož totožnost je redakci známa

Již první verze zákona o DPH dala jasně tušit, že se jedná o zákon ušitý někomu na tělo.
Firma, která chce krátit své daně na konci roku, dostane od státu za falešné faktury štědře zaplaceno. Zpočátku se v oblasti krácení daní pohybovalo jen několik opravdu znalých firem. Vždy se našel někdo ochotný, kdo nabral bílé koně a na ně založil pár firem.
Někdy je ani nemusel zakládat. Stačilo "koupit" firmy v problémech a ještě dostali zaplaceno od pár set tisíc až po několik milionů, podle stupně zadlužení a podstaty problémů firmy.
Ze začátku se na tuto úlohu najímali Ukrajinci nebo jiní cizinci. To ale začalo "zákazníkům" vadit, a tak se hledalo v domácích vodách.
Vždy se najdou lidé, kteří potřebují peníze tak nutně, že si podepíší třeba i rozsudek smrti. Jen pro pár korun...
A obchod byl na světě. Dokonce bez nutnosti zisky danit.
Dejme si příklad:
Podnikatel A, B a C.
Podnikatel A má firmu se zisky, ale nechce se mu platit vysoké daně ze zisku. Proto si sežene podnikatele B (většinou bílý kůň, který má svého "pasáka" nebo správce, chcete-li) a ten mu vystaví faktury na požadovanou sumu. To jsou pak výdaje, ty se odečtou od zisků a neplatí se tedy ze zisků daně.
Většinou se za tuto službu platilo od 5 do 10% z částky. Z logiky věci tedy vyplývá, že stát nejenže přišel o daň z příjmu, ale ještě navíc zaplatil DPH (např 22%) a z tohoto DPH dostali podvodníci svých deset procent a nepoctivý plátce daně namísto placení daně měl ještě zisk. A to zisk nezdaněný.
Toho si později povšiml podnikatel C. A vymyslel "kolečko". Napřed v naší republice a později s volným pohybem zboží i mezi jednotlivými státy EU.
Stačilo vzít pár bezdomovců, koupit jim firmy a pořídit si drahé zboží, třeba měď. Kamion s mědí jezdil dokola. Z Čech na Slovensko, ze Slovenska do Maďarska a odtud do Rakouska a domů... Každý den jednou, někdy i dvakrát.
Pár milionů doma z vratky DPH každý měsíc. Využili nejednotných zákonů o DPH mezi státy a tehdejší nepropojenosti policie a finančních úřadů.
Toto vše se zpočátku dělo v "hotovosti". Proto byl přijat zákon o snížení hotových plateb. Nic to nepomohlo. Možná naopak.
Podvodníci měli pro finanční úřad důkaz ve formě plateb prováděných přes banku. Přes banku běhala vždy malá částka, většinou třetina nebo polovina odměny pro bílé koně. Ti ji vždy z účtu vyzvedli a dali hotově druhé straně, aby ta znovu poslala další platbu.
Dokonce jim banky na základě vysokého obratu nabízely úvěry, což bílí koně zhojna využívali k druhotným podvodům.
Odhaduji, že tímto způsobem náš stát přicházel a stále ještě přichází o stovky miliard korun.
Je to dáno jednak podvody páchanými úmyslně a bohužel i podvody, které nejsou původně zamýšleny jako podvod, ale nakonec vyplynou jako nutnost.
V minulosti se jednalo zejména o stavební firmy, které byly jako subdodavatelé. Velké stavební firmy si totiž vždy najaly menší firmy a v začátcích je platily jako hodinky.
Sice se zpožděním, ale platily. Pak se ukázalo, že rozpočet na stavbu z nějakého důvodu nesedí a tak se hledalo, kde ušetřit. Na řadu přišli malí dodavatelé. Ti nedostali zaplaceno, kolikrát se slovy, že hlavní dodavatel má více a lepších právníků, tak ať je žalují.
Pro malou firmu je likvidační podat jakoukoli žalobu.
Jenže faktury byly již vystaveny a stát chtěl DPH. Co s tím? Nákladové faktury z firmy od bílého koně. A podvody pokračují dál.
Dnes je ještě nový trend a to je nákup zboží na firmu z jiného státu EU a tím pádem bez DPH, ale zboží se prodá bez zaplacení DPH v tom státě, kde bylo nakoupeno. Odhaduji, že zhruba pětina obchodů se zbožím jde mimo ekonomiku a tím pádem i mimo DPH a jakékoli jiné daně.
Je zde řešení, jak těmto podvodům zabránit, ale obávám se, že na něj nikdo nikdy nepřistoupí. Je to elektronické on line účetnictví. V době vystavení faktury by již finanční úřad věděl, jestli je pravá a zda je zaznamenaná i na druhé straně a zaplacena daň. Daň by se spočítala automaticky sama.
Ale to by přišly účetní firmy o práci a hlavně spousta podvodů by se ani nedala udělat. A to by asi vadilo i politikům, kteří evidentně mají i v tomto své zájmy.
Od letošního roku se sice pravidla pro subdodavatele staveb změnila, ale škody již napáchané nikdo nenapraví.
Od začátku, hned po roce 1989 bylo jasné některým, že nejde o novou a spravedlivější společnost, ale jen o to jak si co nejrychleji nahrabat. Tento fakt byl již od počátku přijímán politiky jako holá skutečnost a téměř nutnost.
To nás ale posunuje směrem zpět do otrokářských časů. Možná jako východisko z nouze bude potom společnost prvobytně pospolná.

31. 10. 2012

VOLTE PODLE LŽI

Expremiérka Iveta Radičová: S pravdou ve volbách neuspějete ZDE

Pokračování2

Poslední příspěvek překročil 200 komentářů, pro přehlednost posunuji dál .... tedy pokračování zde.

21. 9. 2012

KAPITALISMUS A JEHO KRITIKA. POTŘEBUJEME K RENESANCI MARXE?

Esej předního německého politického myslitele směřuje k základní otázce: dokáží sociální demokraté ještě jednou vynutit historický kompromis práce a kapitálu? ZDE

20. 9. 2012

Neprověřeno!

Třeba jsou zde vzdělanější ve volebním právu. Způsob prezentace nekomentuji. Jinak každý se stejně zařídí po svém, nemyslím ty, co volit budou. Ti jsou zařízeni. Ale pokud vím, je to tady, tak půl na půl. Taky zajímavý výsledek po 20 letech.


23. 8. 2012

JUDr. Vladimír Franz prezidentem

nový volební web:
http://vladimirfranz.cz/
zmiňovaný rozhovor:
http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/vladimir-franz-prezidentem-neni-happening-myslim-sakra-vazne

15. 8. 2012

Vybráno z mailu ...

Nic proti Vikejovi, jen mě zaujalo, jak mě poslal z druhého konce světa něco tady o našem dolíčku. Je z toho vidět, že ho asi pořád zajímá co se tady doma děje. A tak jsme si říkal, že by vás něco z toho taky třeba zaujalo-nepřekvapilo. (Mě se líbilo nejvíc-označil jsem tučně)
-------

Odkud  máme „naše potraviny“ a další „naše zboží“ ??!!

    Mochov východně od Prahy byl dlouhá léta považován za místo, odkud k českým hospodyňkám plyne mražená česká zelenina. Pokud dnes do Mochova zavoláte a budete chtít hovořit s někým, kdo má na starost výrobu, neuspějete. To musíte volat do Rakouska, veškerá výroba se přesunula tam, tady je už jenom obchod, říká do telefonu spojovatelka. A skutečně. Výrobky, které jsou dnes v obchodní síti stále prodávány pod značkou Mochov, respektive Mochovská zelenina, mají na obalu připsáno Made in Austria.
    Nadnárodní koncern Ardo o přesunu výroby obchodní partnery informoval v listopadu loňského roku.
Podobných příběhů najdeme celou řadu, psány jsou jak přes kopírák.
   Během letošního roku zcela ukončil v Česku výrobu I koncern Unilever.
   V Povltavských tukových závodech v Nelahozevsi dostalo výpověď přes šest stovek lidí. Výsledkem je, že všechny rostlinné tuky, které z Nelahozevsi do českých kuchyní putovaly (Perla, Flora, Rama, Hera) jsou dnes dováženy z jiných evropských závodů.
    Týdeník Ekonom se zajímal, odkud k nám míří například Hera, tradiční surovina pro vánoční cukroví. Místem výroby jsou polské Katowice, uvádí mediální zástupce Unileveru Martina Janebová.
Z Polska se na český trh dovážejí I některé cukrovinky s logem pražské čokoládové hvězdy Orion, zrozené v roce 1896. Dnes z produkce švýcarského koncernu Nestlé. Konkrétně oplatka Delissa.

   Tajné informace?  U některých firem je cítit, že o tomto tématu se baví jen velmi nerady.
    Když chtěl týdeník Ekonom do koncernu Tchibo informaci o aktuálním místě  výroby kávy Jihlavanka, nejprodávanější kávy na našem trhu (která se kdysi skutečně pražila v Jihlavě, ale v roce 2005 se výroba přestěhovala do Vídně), odpověď nedostal. Výrobní závody máme ve více zemích, ale konkrétní místa nesdělujeme, uvedla PR manažerka české pobočky Tchibo Eva Kadlecová.
    Na zaslané otázky nereagoval ani švýcarský koncern Hero, který na český trh uvádí dětskou výživu pod tradiční značkou Sunar. Z údajů na obalech lze ale odvodit, že aktuálním místem původu je převážně Velká Británie, u některých produktů Španělsko.  Přitom ještě do roku 1999 se Sunar vyráběl v Zábřehu na Moravě.
     Zákazníci v supermarketech si těchto přesunů většinou ani nevšimnou, protože na obalech informace o původu chybějí či je zde uvedeno pouze Made in EU. Jedno by jim to ale být nemělo. Kdo tady jednou bude platit daně, z čeho ten stát bude žít a kde lidi seženou práci, když se všechna výroba přesune pryč ? táže se prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman.
I z těchto důvodů komora chce, aby se informace o místě výroby na obalech povinně zveřejňovaly.

Klamání spotřebitele?
    Kdo by neznal televizní reklamu o Pepovi ze středočeských # > Sedlčan? Plísňový sýr prodávaný pod značkou >Sedlčanský Hermelín< je další ze stálic českých ledniček. Jaké překvapení na zákazníky asi čeká, když zjistí, že některé šarže pocházejí z Polska.
     Týdeník Ekonom se opakovaně snažil od zástupců firmy Bongrain získat k celé věci nějaké stanovisko. Bez úspěchu. ¨Výrobce přitom nijak neomluví, že polská výroba je výrazně menšinová a dochází k ní jen tehdy, když česká mlékárna kapacitně nestíhá. Alespoň tak zní neoficiální odpověď jednoho z manažerů. V Polsku se dnes ale částečně vyrábí I některé sýry Lučina,další tradiční produkt sedlčanských mlékáren. Skupina Bongrain v  tom ale není sama. Konkurenční francouzský koncern Bel, který do roku 2000 vlastní Želetavskou sýrárnu na Třebíčsku, používá podobné praktiky. Část tavených sýrů - chlubících se více než stoletou značkou Želetava - vyrábí na Slovensku. Konkrétně v Michalovcích.
    České značky z ciziny, to není jen záležitost potravinářského průmyslu. Například autobaterie Akuma se dnes vyrábějí v Itálii (veškerou výrobu tam z Mladé Boleslavi přesunul italský koncern Fiamm, který Akumu ovládl v roce 1998). Tužky pod značkou Koh-I-noor vyrábí impérium rodiny Břízových nejen v Česku, ale I v Rusku, Bulharsku a Číně. Výroba zápalek Solo se ze Sušic přesunula do Indie, elektrospotřebičů ETA zase do Číny.

Altruismus nečekejme
 Vraťme se ale k hypotetickému importu škodovek z Číny.  Filiálka Volkswagenu v Šanghaji už vyrábí modely Fabia, Octavia a Superb a v roce 2013 přibude I Yeti. Čína je už pro Škodovku největším trhem.
Letos by tam mělo být prodáno 180 tisíc vozů. Nynější šéf Škodovky Winfried Vahland v minulých dnech uvedl, že Škodovka bude zvažovat I dovoz levnějších čínských autodílů pro výrobu v Evropě.
Kolik už zbývá k tomu, aby se do Evropy vozily celé čínské škodovky, nejen díly? Mzdové náklady mluví jednoznačně ve prospěch čínských dělníků...

 Oldřich Ulrich   aeroulrich@seznam.cz

2. 7. 2012



Mýtus kontrakultury
Kamil Fila, 17. 6. 2012, Respekt

Chyba kontrakultury spočívá v přesvědčení, že jejím základem musí být duchovní revoluce a vnitřní proměna, jež jsou hlubší než jen údajně povrchní institucionální změny. Přitom pokroku v řešení chudoby, lidských práv a sociální a zdravotní péče se vždy dalo dosáhnout pouze v reálné politice, která je samozřejmě nudná, zdlouhavá a kompromisní. Problém je, že zdánlivá a proklamovaná hloubka vnitřní proměny většinou končí u toho, že nosíte jen jiný účes a oblečení než vaše okolí.


30. 6. 2012

Jiří Pospíšil Politický nekrolog hrobaře právního státu

Doporučuji přečíst článek v Britských listech z 29.6.2012:

Causa Jiří Pospíšil
Politický nekrolog hrobaře právního státu
autor Martin Kunštek

24. 6. 2012

22. 5. 2012

Ve víně je pravda

"... říkal si ve víně je pravda a jal se do něj vložit i svoji víru, aj jaké to rozčarování, když ve víně našel bezcenné papírky daňových poplatníků ...  Bohužel nesprávně uvěřil, že ty se mu promění hned v hmotné statky."

26. 3. 2012

Bělohradský: Demokracie je překonaná forma vlády


Nechtěl jsme se Vám plést do logo debat, tak jsem raději založil už jednou zmiňovaného Bělohradského zvlášť, tentokrát z roku 2005.  Citát z textu: "Kdo se identifikuje s hrdinou, žádné otázky neklade, uspokojuje se tím, že vidí svět očima svého hrdiny; jen kdo chce rozumět, klade rozbíječské otázky. ...." 
http://aktualne.centrum.cz/rozhovory/clanek.phtml?id=738682
První část rozhovoru má odkaz v samotném textu této části.
http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/clanek.phtml?id=737773

19. 3. 2012

Je libo hejno? Nebo snad naše duše pomalu odcházejí?

Co je to hejno? zde
Jak přesvědčit hejno o své vizi? zde
-------------------------------------------
https://www.ceskapiratskastrana.cz/propagacni-videa/jakub-michalek-piratstvi-je-informacni-otevrenost
------------------
http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=GWFmTj9-z8A#!
.....................
http://www.youtube.com/watch?v=MvuHI7WLUDs&feature=related
.....................
http://www.youtube.com/watch?v=9rtzd5Bisws&feature=related
....................
http://www.pirati.cz/wiki/kci:svobodny_internet
-------------------------
http://pirateleaks.cz/

Pro chytré blogerské hlavičky



4. 3. 2012

Bohatí a privilegovaní kradou více než prostí lidé, potvrzují sociologové

středa 29. února 2012, 11:29 – Berkeley.


Mizerové z vyšší třídy či zbohatlí lumpové – to jsou zcela běžné pojmy, které v dnešní společnosti téměř zdomácněly. Sociologové z University of California v Berkeley prokázali, že bohaté a privilegované vrstvy společnosti obecně lžou, kradou a podvádějí mnohem více než lidé z vrstev chudších a prostších. Ačkoli jsou v obou sociálních skupinách výjimky, v průměru jsou bohatí a dobře postavení mnohem většími bídáky než lidé z nižších sociálních tříd.

„Tato teorie by mohla vysvětlit původ bankovní krize, sebevědomí a bohatí bankéři se totiž bez skrupulí snáze pouštějí do bezostyšného chování,“ míní doktor Paul Piff z University of California v Berkeley, jenž provedl řadu výzkumů, průzkumů a experimentálních testů.
Výsledky všech hovořily jasně. Bohatí a společensky privilegovaní lidé jsou většími lumpy a mizery, využívajícími šanci podvádět ve svůj osobní prospěch. Tito lidé jsou také mnohem více zaměřeni na své já, jsou tedy obecně mnohem sobečtější.
„Lidé z bohatšího a vlivnějšího prostředí jsou obecně nenasytnější, častěji lžou při vyjednávání a častěji podvádějí. Být ve vyšší sociální třídě – buď po narození původem, či později dosažením vlastním úsilím – má zcela zřejmý vztah s neetickým chováním a rozhodováním,“ tvrdí doktor Piff v závěru své studie.
Podle něj se tak jen potvrzují učení Aristotelova, Platónova či Ježíšova, že „chamtivost a nenasytnost jsou kořeny neetického chování“.

21. 2. 2012

2015 slov o plzeňské kultuře

V loňském roce Plzeň uspěla v soutěži o titul Evropské hlavně město kultury 2015. Zejména pro regionální město, které současné impulsy světového umění a myšlení převážně dosud míjely, znamená titul EHMK 2015 velkou příležitost a také výzvu.

Právě proto jsme zneklidněni současným mediálním obrazem tohoto projektu, ještě více ale mlhou šířící se kolem personálních rošád a slovních přestřelek ve vedení Společnosti Plzeň 2015. Pro vnějšího pozorovatele může být nynější atmosféra panující v této Společnosti především dalším důkazem, že začala „nová éra bezmoci“, kdy běžný občan téměř nemůže přes proklamovaný dialog a „demokratické garance“ do chodu věcí veřejných zasáhnout.

Situace v Plzni v tuto chvíli připomíná stavbu Babylonské věže. Zdá se, že každý zúčastněný si pořád omílá pouze to své a za peníze společnosti si přihřívá opojnou polévku vlastního ega. Hodnotové diskurzy a konkrétní ideje zjevně ustoupily před nutností co nejvýhodněji „naporcovat medvěda“, ze kterého je však reálný zatím pouze stín. Nově vybudované a ještě „křehké“ kulturní struktury se rozpadly dříve, než se společné dílo mohlo začít vytvářet. Možná je však vyznění celé situace způsobeno pouze špatnou mediální prezentací celého projektu a především tím, že je prováděna bez nezbytného respektu k veřejnosti a bez neméně nezbytného, oboustranného dialogu s ní.

V průběhu příprav kandidatury bylo slovo Kultura skloňováno opakovaně snad v každé větě. Ne všichni jsme však srozuměni s faktem, že pouhý verbální mechanismus může „stvořit“ cokoli skutečně kulturního, že stačí pouze slova a peníze – a Kultura ihned „otevře“ všechny své inspirační a imaginativní zdroje. Z nekonečných prezentací, anket, strategických materiálů a programů rozvoje totiž nikdy bezprostředně nevznikne kvalitní a vskutku tvůrčí báseň, obraz nebo hudební skladba
- a dokonce ani inspirace nebo příznivé podmínky pro vznik takového díla. Jedině Kultura, žita a „pěstována“ konkrétními lidmi, může vytvářet živé kulturní vztahy, proměňovat je a osvobozovat.

V první fázi projektu šlo výhradně o procesní a formální stránky, velmi náročné, složité a pracné. Díky erudici celého kreativního týmu se je podařilo skvěle vyřešit. Částečně byla úspěšná i „mobilizace“ důvěry plzeňské kulturní (a nejenom kulturní) veřejnosti k předloženému projektu. V náznaku se též započal proces dialogu s některými tvůrčími osobnostmi Plzně a Plzeňského kraje.
Ve druhé části tohoto procesu však půjde daleko o víc. O Kulturu. Ale co pro nás pojem Kultura opravdu představuje? Neprojektujeme své představy pouze do dalšího prázdného mýtu? Vždyť ten, kdo prahne po nekonkrétní abstrakci, vnáší do společnosti v lepším případě jen chaos a plané naděje. Je možné Kulturu „použít“ jako tmel, obsah, médium, smysl projektu Plzeň 2015? Není nakonec tento projekt sám o sobě protimluvem? Je reálné, aby se Kultura stala pro město trvalým zdrojem vzájemné soudržnosti? Nepoužíváme pojmu Kultura jen jako filtru naší osobní lačnosti? Nestává se v našem pojetí Kultura všehovšudy projevem závislosti, dokladem vyprahlosti, čímsi jako nádobou naruby? Zábavou, byznysem a prodejem či nákupem emocí? Jsme si opravdu jisti tím, co má být jejím tvůrčím a tvořivým obsahem?

Proto jsme přesvědčeni, že zejména „nová“ formulace slova Kultura, by poskytla jasnější představu o možnostech principiální diskuze o dalších společných krocích a o skutečných kulturních potřebách města Plzně. Má-li mít projekt Plzeň EHMK 2015 opravdu evropský rozměr, je tato otázka určitě na místě. Někteří z nás totiž opravdu touží žít v kulturnějším prostředí a nechtějí být na konci roku 2015 zklamáni promarněnou příležitostí. Kocovina z ní by totiž na dlouhá léta zmarnila další pokusy o život v „otevřenějším“ městě.
Ve druhé části tohoto procesu však půjde daleko o víc. O Kulturu. Ale co pro nás pojem Kultura opravdu představuje? Neprojektujeme své představy pouze do dalšího prázdného mýtu? Vždyť ten, kdo prahne po nekonkrétní abstrakci, vnáší do společnosti v lepším případě jen chaos a plané naděje. Je možné Kulturu „použít“ jako tmel, obsah, médium, smysl projektu Plzeň 2015? Není nakonec tento projekt sám o sobě protimluvem? Je reálné, aby se Kultura stala pro město trvalým zdrojem vzájemné soudržnosti? Nepoužíváme pojmu Kultura jen jako filtru naší osobní lačnosti? Nestává se v našem pojetí Kultura všehovšudy projevem závislosti, dokladem vyprahlosti, čímsi jako nádobou naruby? Zábavou, byznysem a prodejem či nákupem emocí? Jsme si opravdu jisti tím, co má být jejím tvůrčím a tvořivým obsahem?

Proto jsme přesvědčeni, že zejména „nová“ formulace slova Kultura, by poskytla jasnější představu o možnostech principiální diskuze o dalších společných krocích a o skutečných kulturních potřebách města Plzně. Má-li mít projekt Plzeň EHMK 2015 opravdu evropský rozměr, je tato otázka určitě na místě. Někteří z nás totiž opravdu touží žít v kulturnějším prostředí a nechtějí být na konci roku 2015 zklamáni promarněnou příležitostí. Kocovina z ní by totiž na dlouhá léta zmarnila další pokusy o život v „otevřenějším“ městě.
Není vůbec důležité, že v tuto chvíli nepředkládáme a ani neznáme žádné konkrétní nástroje, mechanismy ani techniky, jakými tento „kulturně transformativní“ proces v Plzni probudit a jak zkušenosti z něj povstávající pro budoucnost uspořádat. Takové prostředky hledá lidstvo neúspěšně více jak 5000 let. Pro začátek zcela jistě postačí naše zklamání a naše nespokojenost se současným stavem věcí. Stačí, abychom k tématu Kultury v Plzni přistupovali beze strachu, s pokorou, s údivem a především s maximální otevřeností. Jsme přesvědčeni, že je zapotřebí mnohem více naslouchat reálným požadavkům a potřebám obyvatel tohoto města než bludným hlasům osobních ambicí.

Pokud v sobě nenalezneme dostatek pokory k pochybnostem a v souvislosti s ní i k formulování stále nových otázek, pokud se znovu a znovu nezačneme vrhat do hlubin“ať pekla či nebe”, ztratíme v podružnostech a malichernostech smysl a obsah projektu Plzeň EHMK 2015 a nakonec ztratíme i sami sebe.
Ivo Hucl, Šťáhlavice 8. 2. 2012

2. 2. 2012

Malá revoluce u komentářů vláken !!!

NIC SLOŽITÉHO, JEN SNAHA PO ZLEPŠENÍ, STAČÍ PŘEČÍST A KAŽDÝ SNAD POCHOPÍ.
Udělal jsem zkušebně nově umožněnou změnu v komentářích příspěvků/vláken. Po otevření komentáře se nyní bude otvírat nové okno pro všechny komentáře daného vlákna (vpravo nahoře lze zvětšit také rovnou na celou stránku). Toto okno se dá postupně také zvětšovat vpravo dole tažením a držením levého tlačítka myši. Samotné okénko pro vládání nových komentářů je tentokrát až dole na stránce (možno přejít rovnou dolů přes odkaz). Samotné okénko pro vložení textu komentáře lze také podobně zvětšovat tažením myší vpravo dole dle potřeby.

Tento text pak také najdete přímo u okénka komentáře:
Pokud nevkládáte nové vlákno, stačí zaškrtnout napřed anonymní, pak napsat na začátek svoji zkratku či jméno, pak napsat příspěvek a níže a po napsání textu dát náhled či rovnou publikovat/vložit. Anonymní dejte vždy raději první.
Pokud někomu odpovídáte je dobré psát po své zkratce, pro dobrou orientaci v textu na další řádek  ... např. to vikej: a pak za to přidat svůj text.
Velikost okna na psaní svého příspěvku si můžete nyní zvětšit (dle potřeby) v pravém dolním rohu (objeví se Vám oboustranná šipka) tažením doleva i dolů si můžete zvolit aktuální velikost okna.
Stejně lze teď zvětšit celé nové okno s otevřenými příspěvky.

Zkušebně to nechám nějakou dobu takto a můžete psát co Vám líp vyhovuje, zda to původní či toto nové uspořádání. Podle toho se pak vzhled komentářů vrátí nebo nechá takto.

RADA: Pokud chcete použít tučný text můžete.
na začátek textu dejte pro tučně zkratku b a na konec takto s lomítkem /b
Kurzíva podobně jen b vyměnit za písmeno i (i, /i). Pozor, ještě tyto písmena dejte do svorníku, např. kopírováním celého znaku se svorníky, jsou pod okénkem komentářů. (nejde sem zapsat, protože je z toho pak rovnou neviditelný znak tučnosti či kurzívy)

17. 1. 2012

Digitální gilotina brousí své ostří?

Kopíruju z hlavy blogu: "Má i svoboda svoje limity? Jsou demokratické systémy ochotny tolerovat ještě svobodu jednotlivce? Nepřináší nové technologie paradoxně také poptávku samotných vládců po změnách společenského uspořádání na úkor svobody jednotlivce?"

Zatím možná "jen" utahujou smyčky systému. Po Assangeovi další pokus, jedna z 10 nejnavštěvovanějších stránek internetu, Wikipedia poprvé stávkuje proti zákonům na omezování internetu, na začátku jsou korporace s autorskými právy, na konci asi vypínání stránek internetu s tzv. závadným obsahem. To o co se pokouší v USA, mají částečně schváleno již Španělé a Francie. Další jistě neotálejí. Doba vypínání a cenzury internetu, je zdá se na spadnutí.
A co přijde pak. Omezování vystřídá snad uvolňování? Těžko.

10. 1. 2012

PROVOLÁNÍ Připravovat občanskou a demokratickou revoluci!

Že by opravdu už nazrával čas? Že by se přeci jen začínalo něco konkrétní dít? Máte chuť se přidat? Máte nápady co ještě "by se mělo, aby...". Nebo jim ty nápady rozcupujete "ex katedra" na cucky?
JJ

RADY A RŮZNÉ VYCHYTÁVKY PRÁCE NA BLOGU

VLASTNĚ TAK JAK SE POSTUPNĚ PTÁTE TAK TO BUDU DOPLŇOVAT:
Co se zaslanou pozvánkou mailem:
můžete potvrdit a vkládat své příspěvky na blog (pozvánku do blogu zašlu případně znovu). Pokud potvrdíte, stanete se dopisovatelem, můžete přispívat, i přes svůj mail. Nebo zaslat mě a já obratem na blog umístím ...
Posílejte nápady, odkazy a doporučení, zpracuji to pro blaho všech či některých ...
Pozvánky do blogu a zapisování komentářů
Jak se přihlásit do blogu jako dopisovatel. Po obdržení pozvánky od Admina (Googlu) na Váš mail.
Vstoupíš na odkaz double klikem, pak pokud není prázdné okénko pro e-mail dáš použít jiný účet. Pokud nemáš účet u googlu, dáš vytvořit účet -pozor ne mail. Vložíš nějaký svůj existující mail ( i jinde založený, třeba seznam apod.) a zadáš heslo o 8 znacích. (pokud heslo tvého existujícího mailu nemá 8 znaků, základ hesla může být třeba stejný a doplněný do 8 znaků). Pak heslo zopakovat pro ověření správnosti. Pak vložit předepsané ověřovací slovo a zaškrtnout souhlas s podmínkami. Pak potvrdit a je to. Dlouhé heslo prostě k existujícímu mailu založíš pro tvůj účet na blog (nic se neplatí), staré heslo ti zůstane pro původní mail. Nové heslo je jen pro účet blogu na googlu.
Pak tento mail a nové heslo můžeš používat pro vstupy na blog. Otevřeš blog, vpravo nahoře (klikneš na přihlášení či sign in). Vložíš mail+heslo a jsi na blogu, ve svém hlavním panelu. Můžeš zadat-nový příspěvek a napsat ho, odkliknutím publikování, vložíš na blog.
Můžeš příspěvek upravovat, návratem do seznamu příspěvků (pokud návrat zrovna nevidíš, jdi přes hlavní panel). Vstoupíš do seznamu všech příspěvků na blogu, ale upravovat můžeš jen své.
Můžeš si
na záložce "povolení", založit-dopsáním, další mail, zaškrtnout vložit ihned a používat tento pro vkládání rovnou ze svého mailu, bez přihlášení do blogu. Napíšeš mail na svém PC a odešleš na tento další mail blogu, text se rovnou umístí na blog jako nový příspěvek. V hlavním panelu najdeš své nastavení-můžeš upravit dle sebe.
Komentáře lze pak psát buď jako anonym-rychlejší varianta (tam doporučuji se podepsat, aby se vědělo, kdo to přispěl). Druhá lepší varianta: napíšeš text, necháš zaškrtnuto Google/Blogger, vložíš mail+heslo a dáš náhled , stále můžeš opravovat text na závěr jsi li spokojen s napsaným dáš publikovat - dodržuj zde uvedené pořadí.
Vložení webového odkazu: (na jiné stánky či článek), napíšeš či zkopíruješ odkaz na jiných stránkách (označiš adresu myší a pak Ctrl+C, kopírovat), pak na blogu vložit do okna textu nového příspěvku, odkaz znovu označit (odkaz stále zůstává ve schránce), poté klikni nahoře v liště upravy textu na ikonku odkaz (podržení myši na ikonce zobrazí funkci ikony) otevře se okno pro vložení odkazu, (nejlépe vymaž co v okně je - http://), klikni do okna a dej Ctrl+V (=vložit ze schránky) tím vložíš web adresu, pak klávesu Enter a hotovo. Druhá varianta rovnou vložit odkaz do řádku pod titulkem nového příspěvku a tím budou ostatní na blogu moci proklikem přes nadpis přejít na vloženou stránku.
Přátelé blog není web, takže bylo by možná lépe používat komentáře do doby, kdy sami uznáte, kam se budou čtenáři ještě vracet. Při pochybnosti o čtenosti je lépe založit nový článek / příspěvek, případně s odkazem na jaký článek navazuje apod. Není to žádná povinnost, ale debata možná takto lépe "poteče". Komentáře ke starším článkům mohou jinak zmizet v propadlišti dějin blogu. Ptejte se, budu-li vědět poradím. A omlouvám se znalcům.

Legendární akce Jazzové sekce

Legendární akce Jazzové sekce
Člověče, už to bude letos 28 let ..
REFLEXNÍ TERAPIE LYMFATICKÉHO SYSTÉMU, REIKI, SPIRITUAL RESPONSE THERAPY - tel.: 775 320 714