2. 1. 2012
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
RADY A RŮZNÉ VYCHYTÁVKY PRÁCE NA BLOGU
VLASTNĚ TAK JAK SE POSTUPNĚ PTÁTE TAK TO BUDU DOPLŇOVAT:
Co se zaslanou pozvánkou mailem: můžete potvrdit a vkládat své příspěvky na blog (pozvánku do blogu zašlu případně znovu). Pokud potvrdíte, stanete se dopisovatelem, můžete přispívat, i přes svůj mail. Nebo zaslat mě a já obratem na blog umístím ... Posílejte nápady, odkazy a doporučení, zpracuji to pro blaho všech či některých ...
Pozvánky do blogu a zapisování komentářů
Jak se přihlásit do blogu jako dopisovatel. Po obdržení pozvánky od Admina (Googlu) na Váš mail.
Vstoupíš na odkaz double klikem, pak pokud není prázdné okénko pro e-mail dáš použít jiný účet. Pokud nemáš účet u googlu, dáš vytvořit účet -pozor ne mail. Vložíš nějaký svůj existující mail ( i jinde založený, třeba seznam apod.) a zadáš heslo o 8 znacích. (pokud heslo tvého existujícího mailu nemá 8 znaků, základ hesla může být třeba stejný a doplněný do 8 znaků). Pak heslo zopakovat pro ověření správnosti. Pak vložit předepsané ověřovací slovo a zaškrtnout souhlas s podmínkami. Pak potvrdit a je to. Dlouhé heslo prostě k existujícímu mailu založíš pro tvůj účet na blog (nic se neplatí), staré heslo ti zůstane pro původní mail. Nové heslo je jen pro účet blogu na googlu.
Pak tento mail a nové heslo můžeš používat pro vstupy na blog. Otevřeš blog, vpravo nahoře (klikneš na přihlášení či sign in). Vložíš mail+heslo a jsi na blogu, ve svém hlavním panelu. Můžeš zadat-nový příspěvek a napsat ho, odkliknutím publikování, vložíš na blog.
Můžeš příspěvek upravovat, návratem do seznamu příspěvků (pokud návrat zrovna nevidíš, jdi přes hlavní panel). Vstoupíš do seznamu všech příspěvků na blogu, ale upravovat můžeš jen své.
Můžeš si na záložce "povolení", založit-dopsáním, další mail, zaškrtnout vložit ihned a používat tento pro vkládání rovnou ze svého mailu, bez přihlášení do blogu. Napíšeš mail na svém PC a odešleš na tento další mail blogu, text se rovnou umístí na blog jako nový příspěvek. V hlavním panelu najdeš své nastavení-můžeš upravit dle sebe.
Komentáře lze pak psát buď jako anonym-rychlejší varianta (tam doporučuji se podepsat, aby se vědělo, kdo to přispěl). Druhá lepší varianta: napíšeš text, necháš zaškrtnuto Google/Blogger, vložíš mail+heslo a dáš náhled , stále můžeš opravovat text na závěr jsi li spokojen s napsaným dáš publikovat - dodržuj zde uvedené pořadí.
Vložení webového odkazu: (na jiné stánky či článek), napíšeš či zkopíruješ odkaz na jiných stránkách (označiš adresu myší a pak Ctrl+C, kopírovat), pak na blogu vložit do okna textu nového příspěvku, odkaz znovu označit (odkaz stále zůstává ve schránce), poté klikni nahoře v liště upravy textu na ikonku odkaz (podržení myši na ikonce zobrazí funkci ikony) otevře se okno pro vložení odkazu, (nejlépe vymaž co v okně je - http://), klikni do okna a dej Ctrl+V (=vložit ze schránky) tím vložíš web adresu, pak klávesu Enter a hotovo. Druhá varianta rovnou vložit odkaz do řádku pod titulkem nového příspěvku a tím budou ostatní na blogu moci proklikem přes nadpis přejít na vloženou stránku.
Přátelé blog není web, takže bylo by možná lépe používat komentáře do doby, kdy sami uznáte, kam se budou čtenáři ještě vracet. Při pochybnosti o čtenosti je lépe založit nový článek / příspěvek, případně s odkazem na jaký článek navazuje apod. Není to žádná povinnost, ale debata možná takto lépe "poteče". Komentáře ke starším článkům mohou jinak zmizet v propadlišti dějin blogu. Ptejte se, budu-li vědět poradím. A omlouvám se znalcům.
Co se zaslanou pozvánkou mailem: můžete potvrdit a vkládat své příspěvky na blog (pozvánku do blogu zašlu případně znovu). Pokud potvrdíte, stanete se dopisovatelem, můžete přispívat, i přes svůj mail. Nebo zaslat mě a já obratem na blog umístím ... Posílejte nápady, odkazy a doporučení, zpracuji to pro blaho všech či některých ...
Pozvánky do blogu a zapisování komentářů
Jak se přihlásit do blogu jako dopisovatel. Po obdržení pozvánky od Admina (Googlu) na Váš mail.
Vstoupíš na odkaz double klikem, pak pokud není prázdné okénko pro e-mail dáš použít jiný účet. Pokud nemáš účet u googlu, dáš vytvořit účet -pozor ne mail. Vložíš nějaký svůj existující mail ( i jinde založený, třeba seznam apod.) a zadáš heslo o 8 znacích. (pokud heslo tvého existujícího mailu nemá 8 znaků, základ hesla může být třeba stejný a doplněný do 8 znaků). Pak heslo zopakovat pro ověření správnosti. Pak vložit předepsané ověřovací slovo a zaškrtnout souhlas s podmínkami. Pak potvrdit a je to. Dlouhé heslo prostě k existujícímu mailu založíš pro tvůj účet na blog (nic se neplatí), staré heslo ti zůstane pro původní mail. Nové heslo je jen pro účet blogu na googlu.
Pak tento mail a nové heslo můžeš používat pro vstupy na blog. Otevřeš blog, vpravo nahoře (klikneš na přihlášení či sign in). Vložíš mail+heslo a jsi na blogu, ve svém hlavním panelu. Můžeš zadat-nový příspěvek a napsat ho, odkliknutím publikování, vložíš na blog.
Můžeš příspěvek upravovat, návratem do seznamu příspěvků (pokud návrat zrovna nevidíš, jdi přes hlavní panel). Vstoupíš do seznamu všech příspěvků na blogu, ale upravovat můžeš jen své.
Můžeš si na záložce "povolení", založit-dopsáním, další mail, zaškrtnout vložit ihned a používat tento pro vkládání rovnou ze svého mailu, bez přihlášení do blogu. Napíšeš mail na svém PC a odešleš na tento další mail blogu, text se rovnou umístí na blog jako nový příspěvek. V hlavním panelu najdeš své nastavení-můžeš upravit dle sebe.
Komentáře lze pak psát buď jako anonym-rychlejší varianta (tam doporučuji se podepsat, aby se vědělo, kdo to přispěl). Druhá lepší varianta: napíšeš text, necháš zaškrtnuto Google/Blogger, vložíš mail+heslo a dáš náhled , stále můžeš opravovat text na závěr jsi li spokojen s napsaným dáš publikovat - dodržuj zde uvedené pořadí.
Vložení webového odkazu: (na jiné stánky či článek), napíšeš či zkopíruješ odkaz na jiných stránkách (označiš adresu myší a pak Ctrl+C, kopírovat), pak na blogu vložit do okna textu nového příspěvku, odkaz znovu označit (odkaz stále zůstává ve schránce), poté klikni nahoře v liště upravy textu na ikonku odkaz (podržení myši na ikonce zobrazí funkci ikony) otevře se okno pro vložení odkazu, (nejlépe vymaž co v okně je - http://), klikni do okna a dej Ctrl+V (=vložit ze schránky) tím vložíš web adresu, pak klávesu Enter a hotovo. Druhá varianta rovnou vložit odkaz do řádku pod titulkem nového příspěvku a tím budou ostatní na blogu moci proklikem přes nadpis přejít na vloženou stránku.
Přátelé blog není web, takže bylo by možná lépe používat komentáře do doby, kdy sami uznáte, kam se budou čtenáři ještě vracet. Při pochybnosti o čtenosti je lépe založit nový článek / příspěvek, případně s odkazem na jaký článek navazuje apod. Není to žádná povinnost, ale debata možná takto lépe "poteče". Komentáře ke starším článkům mohou jinak zmizet v propadlišti dějin blogu. Ptejte se, budu-li vědět poradím. A omlouvám se znalcům.
Legendární akce Jazzové sekce
Člověče, už to bude letos 28 let ..
REFLEXNÍ TERAPIE LYMFATICKÉHO SYSTÉMU, REIKI, SPIRITUAL RESPONSE THERAPY - tel.: 775 320 714
15 komentářů:
LadaW
ano. A taky je zde odkaz pod článkem na tyto stránky
http://www.moa.zcu.cz/
http://www.moa.zcu.cz/
Na co se budeme ptát?
:: Má svět nějaký řád?
:: Mění se řád světa? Pokud ano, jak?
:: Jde jen o jiné geopolitické uspořádání nebo i o změnu v pojetí řádu/neřádu světa?
:: Jaké jsou nové energetické, ekologické, ekonomické a celosvětové výzvy?
:: Jakou úlohu sehrává komunikace a síťování při tvorbě světového uspořádání (řád jako emergence
komunikačních vlivů)?
:: Jaká je úloha a podstata nových technologií v novém světě?
Teze
:: Konec evropské (euroatlantské) civilizace jako vzoru pro globální civilizaci.
:: Starý svět (EU+USA) nebo nový svět (BRICS).
:: Čína jako fenomén nového (ne)řádu povstalý na starém světě.
:: Ekonomické turbulence a (ne)řád křehké globální ekonomiky.
:: Evropa - realita, idea nebo iluze?
:: Sociální nivelizace, soudržnost nebo nutná stratifikace
:: Zákonitost a zákony (ve) společnosti.
:: Povstávání nového chalifátu.
:: Ekologie světová vs. globalizace v ekologii.
:: Šíření pandemií a virů reálným i virtuálním světem bez hranic.
:: Věda jako nové náboženství nebo řád.
:: Kosmický výzkum v novém světovém řádu, jeho smysl a komerční aspekty.
:: Nový světový neřád jako apokalyptická vize v religionistice (např. Mayů).
Ten program a teze - to bude úžasné intelektuální cvičení! Škoda, že je účast pro penzistu tak nákladná (stáhl jsem si přihlášku s cenami třídenního pobytu na Nečtinském zámku), jinak bych se určitě zúčastnil, abych se dozvěděl, kam poznání současného světa v Čechách pokročilo a jaké recepty či prognózy "věda" nabízí.
Být vědcem ve "společenských vědách" musí být docela zajímavá, zábavná až bizarní existence.
Fakt nevím, které téma bych si vybral jako první.
Ale přeci jen asi tohle: ":: Jde jen o jiné geopolitické uspořádání nebo i o změnu v pojetí řádu/neřádu světa?"
A jako druhé toto: ":: Jakou úlohu sehrává komunikace a síťování při tvorbě světového uspořádání (řád jako emergence
komunikačních vlivů)?"
JJ
Na jednom snimku jsem videl profesora pred tabuli s mnoha rovnicema kde bylo ze Alpha se blizi k Beta a Alpha bylo lomeno Beta. To byly urcite derivativni prvky, ktere ukotvily tu tezi "Konec evropské (euroatlantské) civilizace jako vzoru pro globální civilizaci." Pouzitim limit se resi derivativy tim, ze neznama se blizi nule. A cokoliv deleno nulou je nula. Dano dohromady: nula od nuly pojde.
LadaW
k ekonomickému rozboru jistě patří i vize státníka ...
http://www.lidovky.cz/evropu-ceka-povstani-mladych-mini-schwarzenberg-f6i-/ln_zahranici.asp?c=A120105_214946_ln_zahranici_mev
Jářku, státník a lesník. Ale spíš už jen pospávající geront. A také politik bez vize.
Na mladé bych nespoléhal, ti se povětšinou deklarují jako pravicoví, i když nevědí, co to pravicovost vlastně je. A být levicoví se stydí, protože to není „in“. Přitom (podle mého mínění) jediná cesta, jak zvrátit trend stále se rozvírajících "nůžek" mezi bohatnoucími bohatými a chudnoucími chudými, je redefinovat úlohu státu ve vztahu ke skutečným (tj. nikoli krátkodobým a střednědobým, ale dlouhodobým) zájmům a potřebám "občanské společnosti". Definovat stručně a nefrázovitě pravicovost (resp. současnou pravici) nedokázali ani moji spolustolovníci (Roesch, Mraček, Rybář) na sešlosti v Hi-fi klubu. A když jsem jim hodil "špíček", že stát si zřizují občané pro sebe, aby jim co nejlépe sloužil a chránil je, tedy, že na prvním místě je občan, a teprve na "druhém" třeba rozšiřování sítě "dálnic", tak mně - jak jsem očekával - začli recitovat "pravdy", že dálnice jsou pro podnikání, a podnikání pro blahobyt státu také důležité.
Jak si tak čtu tu zmíněnou knihu o vzestupu peněz, tak mi dochází, že teď nejde o Euro jako „politický fetiš“, ale o snahu udržet relativní stabilitu na trhu s dluhopisy, protože od ní se odvíjí hospodářská stabilita a vposledku (last but not least) i stabilita politická. A vnitřní politické nestability se všichni politici u moci bojí, protože tehdy jsou už ohroženi oni sami.
Jinak mně z knihy Vzestup peněz zatím vyplývá, že současný světový bankovní (peněžní) systém vzájemně provázaných vztahů dluhů, pohledávek a finančních intervencí (s dluhopisy, akciemi, všelikými "balíčky", deriváty atd.), který nemá žádnou pevnou oporu - jako do cca poloviny 20. století - ve "zlatém standardu", a v němž si všechny vlády vypůjčily (a dál půjčují) horentní sumy od vlastního obyvatelstva, je podivné mnohočetně děravé plavidlo, v němž některé díry samovolně vznikají, jiné se samovolně uzavírají, ale jiné (a zdá se že stále větší) díry vznikají bezohlednou kořístnickou vůlí, hloupostí a neporozuměním, jak to plavidlo vlastně funguje. Neporozuměním se proviňují především politici, kteří ve velké většině nemají o konstrukci, pevnosti trupu, strojovně a vůbec fungování ekonomické lodi, v níž se plaví, ani ánung.
Ale já se jim vůbec nedivím. Ono už jenom alespoň trochu vstřebat například kolísání očekávání investorů ohledně předpokládané budoucí schopnosti vlád splácet dluhopisy ve vztahu k inflaci, je pro mě, jakožto neekonoma, drobet "na palici". Ale snažím se do toho alespoň trochu vniknout.
K tomu, pro ilustraci, dodávám právě zveřejněný fakt, že Japonsko, nejvíce zadlužená ekonomika na světě, právě koupila evropské dluhopisy za 300 miliard dolarů.
JJ
VK
A taky utvareni nahledu na svet v detstvi...
http://byznys.lidovky.cz/pohadky-jsou-plne-spatnych-ekonomickych-navyku-ft3-/moje-penize.asp?c=A111223_132838_moje-penize_nev
Když jsem si článeček četl, tak jsem si říkal, že je to docela vtipná travestie na etnografickou vědeckou úvahu, ale on to snad autor myslel opravdu vážně! No, snad ne.
Kdybych vzal jeden autorův "postřeh" přeci jen trochu vážně, pak zmínka o tom, že lid viděl recept na to, jak získat bohatství nikoli v tvrdé a poctivé práci, nýbrž v nalezení pokladu a podobných bezpracných metodách, má přeci jen trochu pravdy, protože náš dnešní chudý lid se chová podobně, když dokáže za rok nastrkat do (pro)herních automatů miliardy s nadějí, že zbohatne. Protože stejně jako tvrdě pracující zemědělci ve středověku, tak i dnešní lidé ve službách či na tvrdé sociální podpoře dobře vědí, že můžou zbohatnout jen šťastnou shodou okolností, vlastní pílí sotva jeden ze sta. Nebo z tisíce? Přesnou statistiku neznám.
JJ
Jakej je rozdil mezi automatem a "oslickem otres se". Ten autor to urcite napsal docela vazne. Tady v US jsem potkal spoustu lidi co si mysleli ze Amerika je a la "ubrousku, prostri se". Poslechni si Milana na Youtube v Bratislave. Vcera jsem tam skakal pres par tech jeho videi co tam kdosi natocil. Jestli ten nebyl pod vlivem pohadek cely zivot tak uz nevim. Cele jsem to nevidel protoze na to nemam konstituci.
Jestli si dobře pamatuju přečtené, tak "oslíček otřes se" byl zmíněn spíše, než jako recept na reálnou cestu ke zbohatnutí, jako "stroj" na "tisk" peněz a tedy na produkci inflace.
Milan je něco takového, jako jmelí. Tedy okrasný "umělecký" parazit na vrcholu stromu, ze kterého tyje a na němž žije. Nicméně jeho účast a aktivní angažmá v Occupy Wall Street považuji za smysluplný, protože "posvátná kráva" bankovního kapitalistického systému potřebuje veřejně (mediálně) viditelného oponenta.
JJ
Ja jsem chtel JJ rict jen neco o ty mentalite prvku ocekavani (oslicku otres se) a prvku zklamani z nasledujici reality, kterou jsem sam zazil kdyz jsem pracoval s emigrantama a katolickou charitou. Mezi frajerama, co se zacli rychle ucit jazyk a nejak se zapojit do ekonomickeho proudu tu byli taci pro ktere to bylo krute. Znal jsem tu jednu pani co nemohla najit jedinou positivni vec na US a nebyl jediny rozhovor ktery byl nebyl litanii jejiho zklamani v USA. Presto taky nemela pro CZ nic hezkeho rict. Bylo mi ji lito kdyz si treba stezovala, ze americky slepice maji hnusnou zlutou barvu. Prijeli sem z Nemecka "protoze tam to taky nestalo za nic" a nakonec se tam asi za rok zase vratili. Jejimu manzelovi jsme tu s kamosema sehnali hned praci, kde se mu libilo a zacal se tam zabydlovat. Bydleli v takovem velkem dome jeste s nekolika Cechy co jim charita zaridila. Pekne jsem se na tom dome namakal ho zrenovovat. Charita to dostala po nejake stare pani co se o dum 30 let nestarala a vetsina mistnosti byly zatuchle skladiste. Ale udelali jsme z toho prijemny domek asi o osmi mistnostech. Vycistili, vymalovali, nove koberce, nabytek co darovali lidi z kostela. Kazdy tyden tam byla party jak hrom.
Tenkrat jsem se dost s tema lidma v 80. letech angazoval prekladanim, po uradech, ucil jsem je anglicky kdyz meli zajem, shanel praci apod. Netrva te to dlouho odhadnout kdo mel jakou utajenou agendu. Byl tu i jeden pripad ktereho treba vyhodili z prace, kterou mu sehnali jini emigranti, protoze vymahal po svem sefovi aby se naucil cesky, kdyz on se musi ucit anglicky. Respekt jsem mel k ruskym zidum, kteri sice taky kolikrat fnukali, ze v Rusku byli inzenyri, planovaci atd, a pritom se mnou delali u beziciho pasu 60 hodin tydne. To bylo neco. Vsichni jsme se biflovali anglictinu a pomahali jeden druhemu se mentalne vyrovnavat s zivotem emigranta. Oni byli stastny nakonec ze jsou z Ruska pryc a mysleli jen na sve deti ktere uz nebudou mit prizvuk a budou se snazit ze sebe neco udelat. A v tom ja vidim problem hodne ve svete kdy lidi mysli akorat sami na sebe a ne na tu dalsi generaci a tu minulou. To asi ale jen delaji jen takove ty skupiny ve stresu jako treba utecenci, emigranti, nebo ti co opravdu mohou neco te dalsi generaci odevzdat jako farmari. Proto ja ty zmetky na Wall Streetu nemam rad protoze jsou schopny kvuli svemu uzitku rozmontovat nekolik generaci nasledujicich a ti blbci politici to same. "Dejte mi dnes" je ale jak mantra Wall Streetu tak i Wall Street obsaditelu. Jedine lidi mezi temi dvema tabory jsou ti co to nakonec odserou.
Díky za zajímavé vylíčení nepříliš známých aspektů imigrace Čechů a Slováků do USA. Zaplaťpámbu, že jsou lidi jako ty a tví kamarádi z Charity, kteří jste nebyli lhostejní, ale hlavně nebyli jste líní nabídnout potřebným pomocnou ruku. Palec nahorü!
To dobře víme, že jsou lidé různí - fantastové, sobci, idealisti, optimisti, pracanti, vychcanci, všelicí zmetci atd., že emigruje vždy kompletní vzorek příslušného národa. Akorát je mezi emigranty nadprůměrně lidí odvážných a ochotných se domoci úspěchu vlastním přičiněním. V tom měla Amerika od začátku štěstí.
Že tuto hřivnu zmetci z Wall Streetu rozmělňují stejně, jako zmetci, kteří jsou ve vládě a v parlamentu u nás, je taky pravda.
JJ
JJ, ja mam partu kamaradu, se kteryma kdyz se dame dohromady a zacnem drbat o emigrantech se keryma jsme prisli do styku, tak to skonci tim, ze se bud za nejake chytame smichy za bricho, nebo se v tichosti za ne pokrizujem. Ja bych se strasne rad vratil domu, mezi lidi se kteryma se citim strasne dobre. Ale tim ze tu uz ziju pres 30 let jsem jakoby druha emigracni generace. Ale kdykoliv jsem v Cechach, tak jsem stastnej zivel.
Raději k nám jezdi jen na návštěvu, obávám se, že nás (myslím Česko) vidíš spíš z té lepší stránky, že máš možná i tady štěstí na lidi, se kterými se znáš a přátelíš.
Já to koneckonců tak dělám, stýkám se s lidmi, kteří mě chtějí vidět a já chci vidět je, dobré je, když něco společně dělají, ne když jen nadávají na poměry. Zítra (ááá, vlastně už dnes) budu od 18,00 hod. (jsi LW zván) trochu performovat na vernisáži sochaře a malíře a grafika a hyperaktivního organizátorského neposedy Tomáše Kůse v Azylu (to je vinárna a galerie zároveň), Líblaďa se také s něčím v programu verni připojí, a pak něco vypijem, zdrbnem bývalé kamarády a bývalé přispěvatele na blablogu a ukojeni půjdeme domů. :-)
JJ
JJ, nevim jestli mam stesti na lidi. Ale v Cechach mam ze vseho praseci radost a asi to je na me znat. Mozna to je takovy docasne vybuzeny stav, ale pral bych ho vsem lidem porad. Clovek se opravdu cejti bajecne.
Co se pratel tyce, urcite s temi se kterymi harmonizuju je to jednoduche se uvolnit a nechat pruchod vsem myslenkam. Taky kazdy vi ze za par dni vzdy zmizim, a navic jsem jak cerna dira kdyz mi chteji rict neco intimejsiho.
Dneska jsem si sam podrbal s klukama na nohejbalu, tak te taky preju prijemne posezeni.
Okomentovat